Naše řeholní společenství je od samého počátku společenstvím misijním. Obláti jsou misionáři a misionář je „ten, kdo je poslaný.“ „Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás,“ říká Ježíš svým učedníkům po zmrtvýchvstání (Jan 20,21). Ježíš je prvním misionářem Božího království a Otcovy lásky k člověku a toto své poslání předává svým apoštolům. Každý, kdo má skrze křest účast na Ježíšově životě, má také podíl na jeho misii - poslání a přebírá za něj i díl zodpovědnosti. Každý pokřtěný je tedy misionářem. My, obláti, bychom měli být misionáři takříkajíc na plný úvazek.

Celá naše Kongregace je misijní. Její prvořadou službou v Církvi je seznamovat nejopuštěnější s Kristem a jeho Královstvím.

Z Konstitucí a pravidel

MISIJNÍ POČÁTKY

Povolání k tomu, abychom se stali Spasitelovými spolupracovníky, jak často říkával náš zakladatel sv. Evžen de Mazenod, rozpoznáváme v Církvi skrze potřebu spásy lidí. To byla také zkušenost, kterou na počátku udělal sám sv. Evžen. Na Velký pátek r. 1807 se osobním a důvěrným způsobem setkal s ukřižovaným Ježíšem. Před odhaleným křížem propukl v pláč a možná si tehdy poprvé ve svém životě opravdu hluboce uvědomil, kým pro něj Ježíš je: Spasitelem, který ho miluje. On sám je tedy hříšníkem, ale milovaným a spaseným. Toto poznání mu pomohlo odpovědět i na otázku, co má ve svém životě dělat: přivádět ostatní lidi ke stejné zkušenosti, ke stejnému setkání. Všechno pro Krista a jeho Církev. Po tomto setkání už bylo snadné uvědomit si veškerou bídu a naléhavé potřeby lidí a Církve své doby. Evženovou odpovědí pak bylo jeho úplné odevzdání se do služeb Církve a Božího království a založení Kongregace misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné. Slovo, které se pak stalo mottem nového řeholního společenství a které mají obláti ve světě zpřítomňovat, je vzato z Lukášova evangelia: „Duch Páně je nade mnou, proto mě pomazal, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst.“ (Lk 4,18)

 

Evangelizare pauperibus misit me – pauperes evangelizantur.

Motto misionářů oblátů

LIDOVÉ MISIE

Sv. Evžen kolem sebe shromáždil v r. 1816 první spolubratry proto, aby se na provensálském venkově zdevastovaném Francouzskou revolucí společně pokusili obnovit víru. K dosažení tohoto cíle se privilegovaným nástrojem nové řeholní rodiny staly lidové misie. První z nich hlásali obláti, tehdy ještě pod jménem Misionáři Provence, v Grans. Ve vesnici trávili celý měsíc. Kázali dvakrát denně, jednoduše a v provensálštině, aby jim venkované rozuměli, setkávali se s různými skupinami obyvatel, navštěvovali rodiny, pomáhali urovnávat spory mezi sousedy, slavili mši svatou a různé pobožnosti - zvláště k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, zasvěcovali lid Panně Marii, pořádali velká procesí a především trávili hodiny a hodiny ve zpovědnicích. Sv. Evžen často svým misionářům připomínal, že do vesnic nepřišli proto, aby „lidi strašili, ale aby léčili jejich rány.“ Na kazatelně mají být tedy lvy, ale ve zpovědnici beránky. Na závěr každé misie byl před kostelem za velké slávy vztyčen misijní kříž. Část roku obláti hlásali lidové misie, část se pak připravovali a vzdělávali v klášteře v Aix.
I dnes jsou lidové misie v mnoha částech oblátského světa stále ještě vhodným prostředkem k povzbuzení ve víře i k nové evangelizaci.

Misionáři musí vždy přijímat hříšníky s nikdy nekončící láskou; musí je umět povzbudit… ukázat jim srdce plné soucitu; musí se k nim jednoduše chovat tak, jak by si sami přáli, aby s nimi bylo zacházeno, pokud by se ocitli v jejich svízelné situaci.

Ze spisů sv. Evžena de Mazenod

MISIE AD GENTES

Teprve později, když nové řeholní dílo povyrostlo, se z oblátů stali misionáři ad gentes. Do ciziny se první oblát vydává v r. 1841 a pokládá tak základ budoucí anglo - irské provincie. Přibližně ve stejnou dobu navštěvuje Evžena de Mazenod, tehdy už biskupa v Marseille, monsignore Bourget, biskup z kanadského Montrealu, a navrhuje zakladateli, aby obláti založili první kanadskou misii v montrealské diecézi. Evžen vidí v této návštěvě Boží působení a ještě v r. 1841 posílá prvních šest oblátů do Kanady, aby hlásali evangelium přistěhovalcům i domorodému obyvatelstvu. V následujících letech vysílá sv. Evžen své obláty do Spojených států, na Ceylon, do Jižní Afriky… Dnes působíme ve více než 60 zemích světa. Jedním z posledních založených oblátských působišť je například Guinea Bissau, jedno tamější místo blízko naší misijní stanice v Senegalu. Ale také např. lidové čtvrti v Marseille, Štrasburku nebo v Cadixu, pak je tu také Čína, Kuba, Turkmenistán, Bělorusko, Ukrajina, Rusko. Rozšiřují se už ale i někdejší misie a samy teď přejímají zodpovědnost za nová misijní místa: Haiti založilo misii mezi Afroameričany v Kolumbii; Srí Lanka už před lety expandovala do Indie, Bangladéše a Pákistánu apod.
Pokud jde o Středoevropskou provincii, asi třicet našich spolubratří dnes pracuje na zahraničních misiích v Namibii, Jihoafrické republice, Kanadě, Paraguay a v Západní Sahaře.

Obláti jsou specialisty na nejtěžší misie.

Papež Pius XI.

NAŠE MISIE DNES

V duchu našeho zakladatele sv. Evžena de Mazenod, který na vlastní kůži zakusil osud emigranta prchajícího před Francouzskou revolucí a který zaslechl Boží povolání při pohledu na potřeby prostých lidí a zpustošené Církve, se i dnes snažíme hlásat důstojnost každého člověka jako Božího syna a Boží dcery. Naší cestou je stávat se blízkými lidem, a dávat jim tak zakoušet Krista, který nepřišel svět soudit, ale spasit. Cítíme se být povoláni především k těm, kteří se ocitli na různých periferiích Církve i společnosti a ke kterým obvyklá pastorace Církve nedosahuje. Toto naše poslání - misii uskutečňujeme:

  • jako misii skrze mezinárodní apoštolskou komunitu,
  • jako misii v úzké spolupráci s laiky, kteří jsou našimi partnery v evangelizaci,
  • jako misii respektující rozdílnost kultur a obdarování každého člověka,
  • jako misii vyznačující se důvěrou ve spolupráci mladých a v jejich přínos Církvi,
  • jako misii s vnímavostí k potřebám místní církve.

Podporujeme laiky v jejich snaze rozpoznat a rozvíjet vlastní talenty a charismata. Povzbuzujeme je k tomu, aby se zapojili do apoštolské činnosti, zastávali různé služby, a tak na sebe brali odpovědnost, jež jim uvnitř křesťanské komunity přísluší.

Z Konstitucí a pravidel

POMOC MISIÍM

Úkolem misionářů je přivádět lidi k setkání s Kristem a dávat jim zakoušet Boží lásku. Toto poslání nám pomáhají naplňovat i laici, kteří se často stávají našimi partnery v misii. Jiným způsobem pomoci je i pravidelná každodenní modlitba za misie a také vyjádření své solidarity prostřednictvím peněžního daru věnovaného na různé misijní potřeby. K tomuto účelu slouží oblátské Mariánské misijní dílo (MMD).                                                                                                                      více zde