Jdi zpět

Jsme odvážní (?)

V úterý 6. února se v Praze u „Sněženky“, tedy v kostele Panny Marie Sněžné, a v přilehlém františkánském klášteře konalo setkání řeholníků a řeholnic s mladými lidmi na téma „Jsme odvážní (?)“. A my, misionáři obláti, jsme byli při tom! Členy plaské OMI delegace byli náš kandidát Marijo, scholastik Christian a o. Vlastimil. Večer jsme zahájili společnou eucharistickou slavností a už v kostele bylo z různorodosti hábitů patrné, že setkání bude bohaté a rozmanité. Řeholní život a pestrost jeho charismat představoval vždy v dějinách církve velké bohatství a byl často uvnitř církve i mimo ni velmi silným prorockým hlasem. Odpověď na to, jestli tím hlasem a bohatstvím jsme pro dnešní církev a svět i my a jestli jimi budeme moct být i nadále, mohla částečně vyplynout i z programu společného večera, který se celý točil kolem tématu povolání. V roce biskupské synody o mladých, víře a rozlišování to ani jinak být nemohlo. Na padesát mladých a přibližně stejný počet řeholnic, řeholníků a zasvěcených osob z různých hnutí si nejprve vyslechlo vstupní impuls jezuity o. Františka Hylmara, který nás uvedl do problematiky rozlišování, rozhodování, vztahu mezi Boží prozřetelností a lidskou svobodou a dalších dnes, zvláště pro mladé, ožehavých témat. U prohýbajících se stolů s občerstvením pak byla příležitost k neformálním setkáním a rozhovorům. V části nazvané „Na dřeň“ pak několik přítomných řeholníků odpovídalo na dotazy mladých lidí, které se týkaly právě cesty rozpoznávání povolání a radostí a strastí s ní spojených. Večer pak v kapli blahoslavených františkánských mučedníků zakončila eucharistická adorace. Na případné plody společně stráveného večera si budeme muset ještě počkat, ale jedno je už teď zřejmé: jak říká papež František, „Kde se sejdou řeholníci, tam nikdy nechybí radost!“ Vlastimil, omi