Jdi zpět

Malý princ na Klokotech. A taky Hyppolite a Mami...

I oblátská rodina je o prázdninách z velké části zaměstnána setkáními nejrůznějšího druhu s dětmi a mladými. A tak se dokonce i v téže dny prolíná několik táborů a jiných akcí pro nejmenší, menší a trochu větší: Úlet, Sommerklostercamp anebo třeba... Klokotábor!

Z Madagaskaru přes Polsko až do jihočeského Tábora-Klokot vedla cesta dvou studentů magisterského stupně bohosloví. Budoucí obláti, Hyppolite a Mami, přijali pozvání otce Mariusze z české oblátské farnosti a ze svého studia v Evropě dostali 14 dnů prázdnin. Ty strávili ale tak trochu pracovně spolu se 40 dětmi a vedoucími tábora s tématem Malý princ. „Stává se dobrým zvykem, že můžeme dětem zprostředkovat intenzivní kontakt s obláty. Pokud možno studenty, aby měli k dětem blízko“ dodává Olga, hlavní vedoucí tábora. Tábory se pořádají už dvacet let a od počátků se zde propojuje mezinárodní oblátská rodina. Obláti jsou především misionáři, a tak studenti z misijních zemí, jakou je například Madagaskar, tráví pár dnů prázdnin, na které by stejně domů nemohli odjet, v Evropě. A to je dobrá příležitost, aby poznali život zdejších oblátských farností. Obláti z Madagaskaru v Klokotech dětem vypráví o tom, jak se žije u nich, a na vlastní kůži zažívají zase nás.

Mami pochází ze středu ostrova a s misionáři obláty se setkal poprvé na gymnáziu. Do té doby o jejich existenci nic nevěděl. A setkání to bylo zásadní, nyní je se studentem teologie. Na Madagaskaru společně s Hyppolitem absolvovali studia filozofie, teologii pak mohli studovat buď v Římě, nebo v polské Obře. A protože je misie v jejich zemi zastoupená především polskými obláty, volba padla na Obru. Hyppolite se oproti tomu s obláty setkával dnes a denně. Jeho rodina bydlí na východním pobřeží ostrova vedle oblátské fary a kostela. Jeho otec automechanik míval v dílně často auta a motorky misionářů. Ti je často poničili na cestách do nepřístupných oblastí, kam se vydávají na misii. Tím se dotýkáme specifika oblátů, kterým jsou nejen na Madagaskaru známí: vydávají se tam, kde je nejvíc potřeba, vyhledávají nejtěžší misie a nejopuštěnější lidi. Hyppolite tedy stroje často opravoval a zkoušel. Až později přišla otázka, proč to misionáři vlastně všechno podnikají…

V neděli večer oblátští studenti Hippo a Mami spolu s dětmi zažili přílet porouchaného letadla, které ale bohužel na farní zahradě nemohlo zůstat po celý týden. Velká poklona patří letci v plášti z chemické laboratoře a v leteckých brýlích, který byl ochotný na svou Felicii připevnit latě připomínající křídla letounu a na chladič úžasnou vrtuli. Od tohoto večera také začal chodit za dětmi Malý princ, který po částech vyprávěl svůj příběh. A přirozeně tak mezi jeden z táborových úkolů pro skupiny žlutých, červených, modrých a zelených patřilo hlídání plyšové lištičky. Během společného týdne se děti vydaly na dalekou výpravu do Černého Lesa, kde je čekala truhlářská dílna a možnost vyzkoušet si práci se dřevem. Nechyběl ani výlet do biskupského města do planetária a za panem biskupem, který děti pozval do své pracovny a prozradil význam jeho biskupského znaku. Při každovečerní modlitbě nebo mši v podvečer dne navštěvovaly děti nějaké místo v blízkém okolí. Oblíbeným místem je již několik let oblátský dům, večer začíná v jeho kapli a pokračuje pohoštěním v obývacím pokoji. Ani letos tento zážitek společného času s obláty nezklamal. Mezi některými dětmi probíhalo hlasování, jestli byl lepší tradiční táborák a balónková zahradní oslava v sobotu večer nebo večer v oblátském domě. Byl to týden navazovaných a prohlubovaných přátelství mezi dětmi a pohody a náročného času mezi vedoucími. Napříč oběma skupinami se neslo přátelství s Hippem a Mammim. Jazyk dorozumívání? Jak už to v oblátské rodině bývá, jazyků je mnoho, a přesto vše běží, tedy česky, polsky, francouzsky i anglicky. Hana Koukalová