Jdi zpět

Oblátská Evropa o povolání

Setkání „Oblátské evropské komise pro pastoraci mládeže a povolání“ (CPJVE)… Už jen samotný název by asi spíš odradil nebo alespoň nevzbudil moc sympatií. Navíc další komise…  Jenže jak už to u oblátů bývá, nejde o žádný formálně strávený čas nad stohy papírů nebo prázdné tlachání o abstraktních pojmech, aby se jen jednoduše učinilo povinnosti zadost. Jde o opravdové bratrské setkání v důvěře v to, že sdílení zkušeností a společná reflexe dávají více prostoru působení Ducha svatého. A bylo tomu tak i tentokrát od 20. do 25. října v oblátském domě sv. Evžena v rumunském Maracineni. A že se snažíme brát mladé opravdu vážně a že pro nás v žádném případě nejsou jen předměty naší pastorační činnosti, ale opravdovými partnery v misii, dokládá snad i to, že se zástupci oblátské mládeže už počtvrté účastnili první části našeho pracovního setkání. K jednomu oblátovi z každé země OMI evropského regionu se tak letos připojili také Laura z Itálie, Belen ze Španělska, Antide z Rumunska, Michel z Francie, Chris a Seamus z Irska, Marcin z Polska a naši Středoevropskou provincii zastupoval Tom z Německa a náš mladý asociovaný Jakub.
Tématem letošního setkání bylo povolání. Nemohlo tomu být vzhledem k blížícímu se „Roku oblátských povolání“ ani jinak. Na toto delikátní téma jsme se dívali hned z několika různých pohledů, ale především jsme mluvili o potřebě vytváření „kultury povolání“, v níž je osobní Boží volání každého z nás vnímáno jako dar k naplnění svého života a jeho darování druhým, jako radostná zvěst určená právě jen a jen „tobě“. Naši mladí vyjadřovali své strachy, obavy, ale i radost z toho, že je Bůh k životu v plnosti povolává. Mladých jsme se také ptali na to, v čem jako obláti v oblasti povolání chybujeme, jaké jsou naše slabosti, a naopak, co se nám daří. V druhé části setkání jsme právě i na těchto názorech stavěli svou úvahu o budoucnosti naší pastorace povolání. Jedním z konkrétních výsledků by pak mělo být i setkání evropských mladých, kteří rozlišují svou životní cestu, a které by se mělo uskutečnit v Rumunsku příští rok. V přípravném týmu tohoto setkání má Česko hned dvojí zastoupení: Jakuba Kyliše a o. Vlastimila, omi, který byl zároveň zvolen do tříčlenného předsednictva CPJVE.
Čas nakonec zbyl i na krátký výlet po rumunských pravoslavných klášterech a především na každovečerní bratrské sdílení s hudbou, tancem a rumunskou pálenkou. Už teď se s Kubou těšíme za rok do Irska! Vlastimil, omi

Letos jsem se již po druhé účastnil setkání evropské komise pro pastoraci mládeže CPJVE. Tentokrát nás hostili obláti v Rumunsku, asi hodinu cesty autem od Bukureště. Zatímco loňský rok jsem jel plný otázek, teď jsem byl již připravený na to, co se chystá, a byl plný podnětů z letních akcí s obláty a nápadů, co se může zlepšit, jak přispět k šíření OMI charismatu mezi mladé. Krásný byl již přílet, kde na nás v hale čekal Damian, superior oblátského domu, a Chris, zástupce mladých z Anglo-irské provincie. Cestu jsme absolvovali v rozhovoru a sdílení zážitků, které jsme za ten rok nashromáždili. Důležité je říct, že na setkání CPJVE obláti mladé zvou jen na první dva dny a že zatímco oblátské složení se nezměnilo, tak z mladých se oproti loňskému roku vyměnilo sedm lidí z devíti. Přestože jsme tedy měli tak krátký čas, musím říct, že jsme důvěru vloženou do nás od oblátů určitě nezklamali. O otázkách, které nám položili, jsme svědomitě diskutovali a snažili se být opravdovými partnery. Mám obrovskou radost, že jsme společně dokázali nejenom intenzivně pracovat, ale rovněž se sblížit a vytvořit krásné společenství. Důkazem jsou pozvánky na řadu akcí po Evropě nebo příslib návštěvy Česka. Věřím, že plody naší práce se již brzy projeví i v našich jednotlivých společenstvích, minimálně naše reprezentace z Plas přijela plná podnětů a nadšení. Kuba