Jdi zpět

Putování misionáře milosrdenství

Ačkoli jsem vždy rád, když máme na faře akci mládeže, tentokrát jsem před setkáním OMIGangu utekl, a sice do Karlových Varů, kde jsem měl v pátek večer, 18. listopadu, na faře v Rybářích přednášku o misii v Pákistánu. Pozvala mne tam paní Volfová z tamější Křesťanské akademie. Další den dopoledne jsem pak v kostele ve Staré Roli, jiné části Karlových Varů, vedl duchovní obnovu pro tamější farnost na téma (nebude to teď žádné překvapení...): „Milosrdní jako Otec“. Bylo to vlastně zakončení Svatého roku milosrdenství. Proto jsme měli docela zážitek i z toho, že se vedle místního faráře o. Müllera obnovy zúčastnil i o. Romuald Rob, další misionář milosrdenství, s kterým jsem jel do Říma na úplném začátku pro pověření misionářů milosrdenství, a teď jsme tento rok mohli spolu i ukončit. V první přednášce jsem se vracel ke svým hlavním tématům, která jsem tento rok při obnovách probíral, a nezapomněl jsem mluvit ani o sv. Evženovi a prvních lidových misiích oblátů či o Svaté bráně autobusu obláta o. Vincenza Borda v Jižní Koreji, ve kterém v noci jezdí do okrajových čtvrtí za mladými, kteří žijí na ulici. V druhé přednášce jsem poreferoval o výkladu papeže Františka k Velepísni na lásku od sv. Pavla (1Kor 13), který podává v „Amoris laetitia“. Byl to nápad o. Petra Hrušky, který mne v rámci „Farních dnů“ pozval na obnovu do Chebu, a sice na odpoledne 19. listopadu. Z Karlových  Varů jsem tedy jel do Chebu, kde jsem pak měl stejné přednášky jako dopoledne. Po nich jsem účastníkům pokaždé dal text od papeže Františka na osobní rozjímání i na sdílení do skupinek. Večer pak byl ještě večer chval s možností osobního požehnání. V neděli pak byla  jen jedna mše sv. pro celou farnost, na které jsem kázal, a po ní jsme měli ještě neformální besedu ve farním sále. Víkendovou výpravu jsem ukončil při kávě a výborném koláči v rodině našeho novice Páji Pece v nedaleké Aši (jeho rodiče jsou - na rozdíl od něho - velmi hodní). Musím říci, že jsem sám během těchto dnů hodně načerpal. Až moc... Spolubratři v pondělí pak museli být už otráveni mou nesnesitelně dobrou náladou a mým neustálým vtipkováním...