Jdi zpět

Souznění s papežem

Někdy se zdá až neuvěřitelné, jak do sebe věci zapadají. Snad není příliš troufalé vidět v běhu věcí vanutí Ducha svatého. Určitě tomu je alespoň v případě našeho souznění s papežem Františkem a univerzální církví, v tomto čase zvláštním způsobem především ohledně misie s mládeží a v otázce povolání.
Kongregace misionářů oblátů se na světové úrovni po celý loňský rok dvoustého výročí svého založení věnovala tématu misie. A misie s mládeží byla jednou z nejčastěji zmiňovaných a promýšlených otázek. Už tradičně patří naše služba mládeži a s mládeží, vedle lidových misií a misí ad gentes, k privilegovaným podobám apoštolátu. Mladí představují určitě i dnes jednu z tváří chudých a opuštěných, ale zároveň i velkou naději. I proto se loni konal celosvětový oblátský kongres o misii s mládeží, i proto byla tato misie zmíněna a propracovávána na Generální kapitule jako jedna z priorit pro dalších šest let života kongregace. Na stejné kapitule pak byla zdůrazněna i důležitost pastorace povolání a především hledání nových cest, jak mladé oslovit a nadchnout pro Krista a jeho lid. Rok 2018 pak bude v oblátské rodině věnován právě povolání. Aktuálním tématem vytváření a šíření "kultury povolání" se zabýval pak i kongres o pastoraci povolání, který se odehrával také loni v našem mateřském domě v Aix.
Odezvou na světové oblátské dění je snad i založení nové komunity Maria Borzagy v německé Fuldě, která by se měla v naší provincii zabývat koordinací misie s mládeží a pastorace povolání. Posílena o nový přírůstek byla tato oblast i v našem centru práce s mládeží v Plasích.
Potvrzením správného směru je pro nás teď i nedávno ohlášená XV. řádná biskupská synoda právě na téma: "Mladí, víra a rozlišování povolání". Rok 2018 bude tedy v celé církvi ve znamení mládeže.

Papež František u této příležitosti poslal všem mladým osobní dopis. Přinášíme zde jeho překlad:

Milí mladí přátelé,
mám radost, že vám mohu oznámit, že v říjnu 2018 se bude slavit biskupská synoda na téma «Mladí, víra a rozlišování povolání». Chtěl jsem, abyste teď byli ve středu pozornosti vy, protože vás nosím ve svém srdci. Právě dnes je také představen Přípravný dokument, který vám tak svěřuji jako kompas na tuto cestu.
Přicházejí mi na mysl slova, kterými se Bůh obrátil k Abrahámovi: «Opusť svou zemi, své příbuzné a dům svého otce a jdi do země, kterou ti označím» (Gen 12,1). Tato slova jsou dnes adresována také vám: jsou to slova Otce, který vás vyzývá k tomu, abyste „vyšli“ a pustili se na cestu směrem k neznámé budoucnosti, která je ale nositelkou jistých zaslíbení a ke které vás on sám doprovodí. Vybízím vás k tomu, abyste naslouchali Božímu hlasu, který ve vašich srdcích promlouvá skrze vanutí Ducha svatého.
Když Bůh řekl Abrahámovi „Opusť svou zemi, odejdi…“, co mu tím chtěl říct? Určitě ne, aby utekl od své rodiny anebo ze světa. Naopak to bylo velmi silné pozvání, povolání, aby zanechal všeho a vydal se směrem k nové zemi. A co by dnes pro nás mělo být touto novou zemí, ne-li spravedlivější a bratrštější společnost, po které hluboce toužíte a kterou chcete budovat až na samé periferie světa?
Dnes ale získává ono „Odejdi“ bohužel ještě jiný význam. Význam zneužití moci, nespravedlnosti a války. Mnoho mladých je dnes podrobeno vydírání ze strany násilí a jsou nuceni utíkat ze své rodné země. Jejich křik vystupuje k Bohu jako volání Izraele, když byl faraonovým otrokem (srv.: Ex 2,23).
Chci vám také připomenout slova, která Ježíš jednoho dne řekl svým učedníkům, kteří se ho ptali: «Mistře […], kde bydlíš?». Odpověděl: «Pojďte, a uvidíte» (Jan 1,38-39). I na vás upírá Ježíš svůj pohled a vyzývá vás k tomu, abyste ho následovali. Milí mladí přátelé, setkali jste se už s tímto pohledem? Zaslechli jste tento hlas? Pocítili jste už ten popud vydat se na cestu? Jsem si jistý tím, že se toto volání i přes rámus a omámení, která v tomto světě zdánlivě panují, ještě i dnes ozývá ve vaší duši a mysli, aby je tak otevřeli plnosti radosti. To bude možné je tehdy, pokud se budete umět, i skrze doprovázení zkušených průvodců, pustit na cestu rozlišování, abyste tak objevili plán, který s vaším životem Bůh má. I tehdy, když je vaše cesta poznamenaná nejistotou a pády, vám Bůh podává ruku, aby vás znovu pozdvihl.
V Krakově při zahájení posledního Světového dne mládeže jsem se vás několikrát ptal: «Mohou se věci změnit?». A vy jste společně volali ohlušující „Ano“. Ten křik se rodí ve vašem mladém srdci, které nesnese nespravedlnost a nemůže se podřídit kultuře vyloučení ani se povolit globalizaci lhostejnosti. Naslouchejte tomuto křiku, který vystupuje z vašeho nitra. I když zakusíte podobně jako prorok Jeremiáš svou nezkušenost danou mladým věkem, Bůh vás nepřestane povzbuzovat, abyste šli dál tam, kam vás zve: «Neboj se […] vždyť jsem s tebou, abych tě chránil» (Jer 1,8).
Lepší svět se buduje i díky vám, díky vaší vůli po změně a díky vaší velkorysosti. Nebojte se naslouchat Duchu, který vám předkládá odvážná rozhodnutí, neotálejte, když vás svědomí vybízí, abyste se vydali do rizika následování Mistra. I církev chce naslouchat vašemu hlasu, vaší citlivosti, vaší víře; dokonce i vašim pochybnostem a kritikám. Dejte zaznít svému hlasu, ať je slyšet ve společenstvích a ať dosáhne až k pastýřům. Svatý Benedikt doporučoval opatům, aby před každým důležitým rozhodnutím naslouchali také mladým, jelikož «často právě mladému Pán odhaluje to nejlepší řešení» (Řehole svatého Benedikta III, 3).
I prostřednictvím cesty této synody se chceme já a mí spolubratři biskupové stát ještě více «spolupracovníky vaší radosti» (2 Kor 1,24). Svěřuji vás Marii z Nazareta, mladé dívce, jako jste vy, dívce, na kterou Bůh láskyplně pohlédl. Ať vás vezme za ruku a doprovází vás k radosti vašeho úplného a velkorysého „Tady jsem!“ (srv.: Lk 1,38).

S otcovskou láskou FRANCESCO
Ve Vatikánu, 13. ledna 2017