Jdi zpět

Vězeňská služba od sv. Evžena až po o. Günthra

Minulý rok jsem se na semináři vězeňské duchovní péče, kam jsem byl pozván pro své zkušenosti z islámského světa, seznámil s vězeňským kaplanem P. Františkem Převrátilem z Prahy, který mě potom navštívil a pozval na „zkušenou“ do věznice Vinařice u Kladna. Dvakrát do měsíce je tam v neděli odpoledne setkání několika dobrovolníků se skupinou vězňů: baví se, zpívají, čtou si z Písma, poslouchají několik slov k tématu, mají i možnost mluvit o přestávce s někým z návštěvníků osobně.
Jsem za tuto zkušenost vděčný - vždyť byla právě tato služba prvním apoštolátem sv. Evžena po jeho kněžském svěcení. Také v Pákistánu byla vlastně moje první pastorační zkušenost během jazykových studií ve vězení: protože sestry nemohly najít kněze na velikonoční bohoslužby do vězení, pozvali mě. Byla to i drsná zkušenost... Navštívili jsme také ty, kteří čekali na popravu...Před dvěma týdny jsem s o. Františkem byl na Pankráci, kde je na půl úvazku zaměstnán. Má tam docela fofry. Práce je tam hodně. Mnoho lidí se se svými vnitřními problémy může svěřit právě jen duchovním... Překvapila mě také mezinárodnost. Napočítal jsem dvanáct národností. A zaujali mě i lidé, které jsem tam potkal...  Mnozí prodělávají proces a proměnu. A něco vyzařují... Je vidět, že mají dobré srdce, i když něco zlého provedli, buď v afektu anebo i soustavnou činností... Člověk do nich nevidí. Ale Bůh je miluje a také v nich jistě působí... o. Günther, omi