Jdi zpět

Workship III.: síla, síla, síla!

Jako každý rok se po Workshipu cítím opět hrozně unavená, přejezená, ale hlavně obrovsky šťastná a požehnaná. Nikde člověk nepozná sám sebe tak jako ve společenství, nikdy neuvidí Boha tak konkrétně, jako mezi lidmi. Bůh má spoustu hrozně krásných tváří. Letos se mi ukázal třebas při sekání dříví, v romských dětech, se kterými jsme si jeli na jedno odpoledne hrát, v lidech z týmu, kteří mě podrželi, když mi bylo na omdlení, taky v textu z Jana 15,13... byl všude. Workship mě učí, kde mám Boha hledat, učí mě, jak žít tady a teď. Zuzka

Jak už jsem několikrát řekla, letos jsem si pořádně uvědomila, že Workship je pro mě nekrásnějším týdnem, minimálně o prázdninách. A co konkrétně by to pro mě mělo znamenat a co to znamená, mi pomohl pochopit Jan 15, 13. Zpětně se mi to spojilo i s jednou přednáškou z letošní konference v Brně. Workship je pro mě v tomto kontextu týdnem, kdy se snažím a učím v každém okamžiku - při práci pozdě do noci, při tom, když se něco nedaří, při sekání dřeva, které je samý suk - prostě ve všem, co dělám, milovat takovým způsobem a tak moc, jak jsem zrovna schopna. Milovat dřinou, milovat prací, která mě nebaví, ale musí se udělat, milovat každodenním umíráním za ty, kteří jsou kolem mne. A to se děje na Workshipu. Workship je pro mě místem, kde se cvičím v lásce. Moc bych chtěla, abych pak tuhle lásku donesla i domů, do rodiny a zvládla umírat i tam. Štěpánka

Mám pocit, že letošní Workship skončil až v sobotu 2. 9. 2017 svatbou Lidky a Vašíka. Významný den pro šťastný pár, příjemná tečka za létem i veliká příležitost ke společnému setkání početné skupiny workshipáků. Ti tentokrát nedrželi v ruce lopatu, štětec, koště ani pilu, nesháněli joby, neorganizovali. Byli svátečně vystrojeni a stejně nadšeni jako v Manětíně při ranních Let´s dance, při smysluplné práci či večerních programech. Je zážitek vše prožívat s vámi. Těšit se i padat únavou. Pozorovat, jak rostete (viď Honzíku), vidět skutečnou radost ze služby jiným a při překonávání sebe sama. Žít s vámi v společenství, naslouchat vám a zároveň mít pocit vyslyšeného. To je láska! Všem vám patří můj veliký obdiv, úcta a srdíčko za vaše příjmení. Workshipu je pět let. Ještě rok a může do školy. Dnes začal nový školní rok. Věřím, že moji prvňáčkové jsou připraveni naslouchat, překonávat sami sebe, radovat se z úspěchů i z pomoci druhým a nažívat ve společenství 1. A třídy nejlépe jak jen to umí. Až povyrostou, budu jim vyprávět o Workshipu tak jako jejich předchůdcům. Zatím vám společně máváme na pozdrav a posíláme hodně lásky do celého Československa a do celé Evropy. Zuzka M.