Blízká vzdálenost: asociování na dálku

My, asociovaní, chceme žít v duchu oblátského charismatu. Tuto naši touhu oficiálně stvrzujeme asociačním slibem. A protože je život laiků někdy víc než dosti proměnlivý, každoročně tento slib a rozhodnutí pokračovat v úzce rodinném spojení s obláty obnovujeme. Je to vždy velká sláva! Rok co rok na podzim přijíždí asociovaní a obláti z celé naší provincie do Hünfeldu, německého oblátského domu, na tradiční celovíkendové setkání, přičemž sobotní večer s obnovou asociačních slibů a následnou oslavou bývá zlatým hřbetem nejen tohoto společného víkendu, ale skoro bych i řekla, že celého roku asociovaných.
Rok co rok... ano, až do toho letošního. Cestovat, setkání, společně, oslava… to jsou všechno slova, která jsou dnes kvůli pandemické situaci téměř nemyslitelná už jen vyslovit, natož nějak praktikovat. A tak se na to letos muselo jinak. Vlastně ani tak ne jinak, jako spíš jinde. Tak jako většina setkání v téhle době se i to naše přesunulo do online světa a spojili jsme se každý jednotlivě nebo tam, kde to bylo možné, alespoň v menších lokálních skupinkách přes hromadný videohovor. To nejdůležitější - společně - ale zůstalo. Viděli jsme se, dali jsme si o sobě vědět, probrali jsme, co je nového, a nechyběl ani impuls se sdílením a především společná modlitba, při které jsme obnovili své sliby. A dokonce se jen neobnovovalo, ale i nově slibovalo. Svoji první asociaci složily Stefii a Judith z Německa - radost veliká!
Je víc než jasné, že nic nemůže nahradit osobní setkání, a nebudu vám lhát - když člověk sedí sám v pokoji a říká svůj slib před počítačem stovky kilometrů od ostatních, těžko se ubrání smutku a pocitu osamělosti. Jenže pak vám cinkne mobil, že vám alespoň přes zprávu přišlo obejmutí, když to teď nejde naživo. A vám dojde, že nejste sami, že vztahy, které v oblátské rodině tvoříme, jsou mnohem silnější než kdejaká vzdálenost, protože jsou to vztahy založené na Ježíši, tedy na tom nejpevnějším základu. Že Bůh se s vámi chce setkat právě v těchto podmínkách a že skrze to, co prožíváme, se vytváří prostor pro nové působení Ducha svatého.
A když si pak večer při společném posezení u piva na dálku přes obrazovky i přiťuknete, posloucháte hluboké životní příběhy ostatních, společně se smějete archivním fotkám z dřívějších setkání a navíc vás všichni podporují, když se snažíte zneškodnit velký nechutný hmyz, který vám zrovna vlétl do pokoje, zaplaví vás pocit radosti a vděčnosti, že můžete do téhle rodiny patřit. Kačenka Z.