Jdi zpět

GECO: mladí z Evropy a oblátské charisma

První srpnové dny strávené v mateřském domě Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné v Aix-en-Provence se snažím mít vepsané v paměti červenou barvou, která znamená „důležité“.
Bylo nás asi 30 z různých zemí – mladých, kteří žijí kolem oblátů a s nimi a jsou „namočení“ do charismatu sv. Evžena, jejich zakladatele. Vlastně našeho zakladatele – zakladatele oblátské rodiny.
Program byl celý týden plný prožitků a já teď postupně zjišťuji, že tak, jako byl pro mě zásadní čas v Aix, stejně tak je zásadní i čas po Aix. Teprve teď se totiž všechny zkušenosti tak nějak stávají více vědomými.
Dny v Aix pro mě znamenaly nové pochopení vztahu a propojenosti se sv. Evženem. Ani ne kvůli podobnosti v povaze nebo chování. To jsem se vždycky snažila hledat, ale marně. Spíš možná kvůli podobné touze žít vztahy, rodinnost, která má kořeny v Kristu.
Díky setkáním, sdílení, poznávání Evženova života a života oblátů jsem si mnohem víc uvědomila, že jsem vážně součástí oblátské rodiny a že se se mnou počítá. (A hlavně taky díky tomu, jak nás hned první večer vítal Asodo, každou snídani a oběd nás zdravil Jean-Mare s otázkou, jak se máme, a s přáním: „Enjoy your food“, nebo „breakfast“, nebo díky rozhovorům s Eduem, vzpomínáním na pivo před pěti lety s Antonym a slibu, že Hipólito brzy přijede do Česka, abychom ho mohli pokřtít plzní).
Prožila jsem si přijetí, společnou radost a slavení, osamocení a zároveň vztahovost kříže, vycházení od sebe k druhému, propojenost.
Věřím, že setkání v Aix pro mě neskončilo cestou ne letiště, ale že to byl začátek cesty, která bude víc spolu mezi sebou, víc spolu se sv. Evženem a víc ven, k druhým. Štěpánka Lopaurová