Hlavní program: být spolu!

Přemýšlela jsem, proč je pro mě tak důležité slavit Velikonoce v kruhu oblátské rodiny. Došlo mi to na Velký pátek. Ten za to totiž může! Stal se důležitým milníkem v historii oblátů, když Evžen, náš zakladatel, jednou běhěm něj prožil zásadní vnitřní zkušenost s Kristem. Před křížem propukl v pláč, protože pochopil, kdo je pro něj Ježíš - milosrdný Spasitel, tím pádem i to, kdo je on sám - milovaný a spasený hříšník, a tudíž i to, co má ve svém životě dělat -  přivádět ostatní ke stejnému poznání, k jakému došel on. Nebýt tedy tohoto dne a událostí s ním spojených, nebyli bychom tím, kým jsme, a tam, kde jsme, a neznali bychom se ani náhodou, jak nám to letos na Velký pátek hnedka brzo ráno napsal Vlastík.
A proto jsme se i tentokrát vydaly s holkama slavit Velikonoce na Klokoty. Hlavní program je vždy jasný - být spolu. Pro mě osobně bývá jedním z nejintenzivnějších zážitků sobota, kterou už tradičně trávíme v Černém lese u Koukalových, našich blízkých asociovaných, doma. Kdo je nezná, o moc přichází. Návštěvy u nich patří k mým nejoblíbenějším, nejspíš tím, že stačí přijít k nim do kuchyně a hned na člověka dýchne pocit pravé rodinné atmosféry a domova. Kačka

Velikonoce - jedním slovem opět rodina. Společné večeře, při kterých se člověk vlastně moc ani najíst nemohl, protože se celou dobu jen smál. Společná procházka, při které jsme zachraňovaly hada a brodily se na ostrov. Společné ranní chvály a křížová cesta jarní přírodou Klokot. Plno objetí se známými i nově poznanými. Oběd a příprava chlebíčků u Koukalů, u kterých je každá návštěva pohlazení pro duši. Slavnostní vigilie v plné kráse s mnoha křty. A veliké loučení při druhém vysílání brášky do Afriky. Společenství, radost, srdeční záležitost. A ve středu toho všeho Vzkříšený Kristus! Sali