Květnová žeň našich scholastiků

Květen a s ním již tradičně spojené oblátské slavnosti byl příležitostí k významným osobním událostem našich scholastiků nejen v italském scholastikátu ve Vermicinu, ale i v našem mezinárodním scholastikátu v Římě.  Náš německý spolubratr André Kulla obnovil své časné sliby a přijal službu lektora, zatímco Karel Mec, toho času už římský mazák, byl ustanoven akolytou.

André: 30. května jsem směl v kapli Mezinárodního scholastikátu tady v Římě poprvé obnovit své řeholní sliby. Před generálním představeným oblátů, otcem Louisem Lougenem OMI, jsem slíbil na další jeden rok čistotu, chudobu, poslušnost a vytrvalost. Zároveň jsem byl v rámci téže Mše svaté, při které jsme slavili památku bl. Josefa Gérarda, spolu se svým namibijským spolubratrem Vitalisem oficiálně ustanoven lektorem. Byla to překrásná oslava v malém stylu, ale v atmosféře modlitby. Ať Pán požehná tento můj rok a naše matka, Panna Maria Neposkvrněná, ať je s námi stále na našich cestách.

Karel: V tentýž slavný den, při téže liturgii, jsme byli my dva, Antonio z Guatemaly a já, ustanoveni akolyty. Je to náš další krok na cestě ke kněžské službě. Pro jednoznačnost však dodám, že akolytou (stejně jako lektorem) může být ustanoven i laik bez úmyslu stát se knězem. Úkolem akolyty je být k dispozici jáhnovi, knězi či biskupovi při přípravě oltáře a obětních darů. Je také pověřen rozdávat Tělo Kristovo a donést jej nemocným.