Liturgie, společenství, služba

Velikonoční Triduum s pořádnou oslavou Vzkříšení slaví v Plasích už tradičně pánové… A tak oblátská „Pánská jízda“ proběhla i letos. A je to každý rok totéž a je to každý rok jiné. Struktura a náplň se nemění, tytéž zůstávají i cíle, ale radost ze setkání a jeho „chuť“ každoročně závisí na tom, do jaké míry do něj účastníci jdou.
Nejde moc o adrenalin ani o mystické zážitky, ale o velikonoční setkání s Pánem skrze liturgii, intenzivní společenství a službu. Slova jsou během Tridua druhořadá, mluví především gesta… dvanácteré šplouchnutí vody a šustění ručníku, trojí pozdvihnutí kalicha při sederové večeři, tiché spočinutí při celonoční adoraci (někomu se dokonce letos podařilo hluboce spočinout dřív, než na něj přišla řada…), pohled upřený na kříž a na ty, kteří se s ním až k mučednictví sjednotili, pokleknutí a tiché poděkování, pomalá chůze za světla loučí od zastavení k zastavení, zakoušení ticha a sobotní „nepřítomnosti“, leštění kadidelnice, nácvik velikonočního chvalozpěvu, úprava paškálu… a radost! Radost v objetí s farníky, spolubratry, radost s kelímkem šampusu a kouskem mazance.
Liturgie, společenství a služba. Pánská jízda byla stejná i letos… a přesto jsme takové Velikonoce ještě nezažili.