Nové začátky

Nadpis „Nové začátky“ dobře vystihuje jeden velmi intenzivní týden v životě oblátů a v životě farníků v naší misii v západních Čechách. Od 17. do 21. srpna jsme spolu s workshipovým týmem hledali něco nového pro náš starý známý projekt Workship. Už asi dva roky si říkáme, že musíme trochu utužit vztahy mezi sebou, protože teď žijeme v různých životních situacích a protože chceme utvořit tým, který je na Workshipu především svědectvím vztahů. Napadlo nás proto udělat si teambuilding. Ten se uskutečnil místo zrušeného Workshipu (z důvodu rizika koronavirové nákazy). Byl to týden, kdy jsme zvelebovali faru v Manětíně, která doteď sloužila jako zázemí týmu na Workshipu. Ale také jsme společně trávili volné chvíle, modlili se, pozorovali jsme padající hvězdy na temné manětínské obloze a přemýšleli o budoucnosti Workshipu. Na konci jsme došli k opravdu zajímavým věcem, takže se už těšíme, až začneme dávat dohromady příští ročník.
Ještě ve stejný den konce teambuildingu jsme se už téměř v noci vydali na faru v Dolní Bělé, která by se, jak doufáme, mohla stát jedním z center vytváření naší společné budoucnosti oblátské rodiny v západních Čechách. Doufáme, že se nám z této velké barokní fary podaří v dalších měsících vytvořit útulný domov a misijní základnu pro naši komunitu laiků, která je momentálně stále v Plzni. Jelikož nechceme, aby to byl jen náš projekt, ale projekt, který propojuje různé lidi a skupiny, uspořádali jsme velkou vyklízecí a uklízecí brigádu. Během pár hodin se podařilo posekat téměř celou obrovskou zahradu, vyklidit spoustu starého nábytku a vyhodit naakumulované harampádí. Do brigády se zapojili farníci ze starých i nových farních obvodů, které jsme převzali do správy 1. září, dále naše mládež a samozřejmě plzeňská komunita.
Po brigádě jsme se osprchovali, vyspali (jen ti, co nešli pěší pouť od 6:00 ráno) a další den jsme vyrazili spolu s farníky a mládeží do Mariánské Týnice, což je blízké poutní místo, které ale zároveň neleží na území žádné z oblátských farností. Byla to neděle a rozhodli jsme se pro společnou bohoslužbu všech farností, která se takto odehrála vůbec poprvé. Pojali jsme ji jako „seznamku“, tedy seznamovaní starých a nových farních obvodů, vztahů, lidí, mládeže, dětí… prostě všeho, co do našeho života přišlo a už do něj bezpodmínečně patří. Bylo to krásné setkání, na kterém jsme stihli představit i své společné plány do budoucna, které se mezitím už zase proměnily. To je někdy stresující, ale zároveň tak nějak Boží, protože vyjadřuje pohyb, a tudíž život. Petr, omi