Sobotní škola aneb plakátky stárnou

Od září jsme byli jako oblátská komunita v Plasích obdarováni novými farnostmi. „Rozhodně tedy musíme vymyslet něco, jak bychom se všichni – „staří“ (z manětínského a plaského okruhu) i noví (z dolnobělského a ledeckého okruhu) – mezi sebou setkali, měli dost prostoru a času k seznámení, sdílení a taky k společnému obohacování života víry. Taková sobotní škola jednou za měsíc… v Plasích na faře… se společným obědem, s přednáškami, skupinkami… To by mohlo být řešení!“ Plakátek byl hotový cobydup. Termíny se krásně poskládaly tak, aby nekolidovaly s dalším novým společenstvím, které má taky přispět k prolínání „starých“ a nových, ale tentokrát přesně věkově zařazených: našich krásných „puberťáků“ (Oldies jim říkáme…). Ty budou mít také své soboty. A tak je hotový i druhý plakátek! Jenže prožíváme fakt zajímavé období, kdy se plakátky rozhodně nevyplácí vytvářet a nechávat tisknout. Všechno se mění závratně rychle a plakátky zestárnou dřív, než je člověk stačí do tisku odeslat. Převalila se druhá vlna, a bylo po sobotách. Plakátky jsme odšpendlíkovali…
Ale Hospodin tvoří věci nové a nějaká pandemie ho rozhodně v prokazování přízně a lásky k člověku zastavit nemůže. Naopak! Omezení a slabostí využije ještě k daleko většímu obohacení a obdarování. Nejdřív jsme tedy o variantě „on-line“ pochybovali. Někteří už přihlášení účastnící prezenční formy naší školy se začali odhlašovat: „Koukám do počítače celý týden v práci, pak ještě distanční výuka s dětma… přece nebudu sedět u stolu i v sobotu. A navíc společenství se přes obrazovku nebo displej telefonu nevytvoří.“ A přesto jsme to zkusili. S Oldies to jde jako po másle. Ty jsou v on-line světě doma. Překvapením je ale každé další setkání Sobotní školy. „Výuka“ proběhla už třikrát a na poslední lekci trinitární teologie se nás v chlívečkách aplikace zoom sešlo na padesát! A nejen to. Sdílení a společenství funguje úžasně. Po impulsu se rozdělíme do školních místností: sborovny, kabinetu zeměpisu, počítačové učebny, jídelny, šaten… nechybí ani kuřárna (jsme totiž škola moderní!) a už to jede. A opravdu nejde jen o náhradní „znouzectnost“. Vždyť kdy by se do Plas sjeli lidé z Kroměříže, Liberce, Slezska, Klatov, Brna, Třebíče…?! Kdy by se mohli takto setkat lidé od 17 do 80 let, kteří o sobě ještě v září nevěděli a teď sdílejí své niterné zkušenosti víry?! Jistě i my se těšíme, až všechno přejde a budeme se moct zase vídat i bez zoomů a meetů, ale Sobotní škola on-line tedy rozhodně zůstane! Díky ní jsme totiž byli obdarováni nejen dvěma dalšími farními okruhy na severním Plzeňsku, ale přibylo nám jich mnohem víc. Vlastimil, omi