SRDCE VELKÉ JAKO SVĚT

Dobrodružství Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné začalo roku 1816, kdy kolem sebe shromáždil mladý kněz Evžen de Mazenod skupinku kněží, aby s nimi sdílel život v jedné komunitě a hlásal lidové misie, a tak se společně pokusili znovu probudit víru na provensálském venkově. Po 25 letech intenzivní práce ve Francii poslal tehdy už marseillský biskup Evžen de Mazenod své první misionáře do Kanady a krátce na to na Srí Lanku a do Jižní Afriky. Tak začala oblátská misijní epopej mezi ledovci severního pólu, v tropických oblastech, v zemích křesťanských, muslimských, buddhistických i animistických. Dnes obláti pracují ve více než 65 zemích světa.

GENERÁLNÍ SPRÁVA

Správním, organizačním i charismatickým centrem celé kongregace je Generální dům v Římě. Je sídlem generálního představeného a jeho rady a také mnoha dalších služeb a orgánů, které mají napomáhat misijní činnosti oblátů po celém světě. Úkolem generálního představeného je především zajišťovat jednotu mezi jednotlivými částmi kongregace a zodpovídat za rozvoj a vedení její misijní činnosti.
Generální dům je ale také místem, které přijímá obláty z celého světa, kteří navštíví Řím, a kromě jiného je i sídlem našeho mezinárodního scholastikátu, tedy mezinárodní komunity oblátů - studentů, kteří se na římských univerzitách připravují na svou misijní činnost.

EVROPA

V Evropě v současnosti žije a pracuje přes 980 oblátů. Nejpočetnější je Polská provincie (asi 300 oblátů), po ní následují Středozemní provincie zahrnující Itálii a Španělsko (170), Francouzská provincie (130) a naše Středoevropská (Německo, Rakousko a Česko se 130 obláty). Nejdéle jsou obláti samozřejmě přítomni ve Francii, naopak nejnovějšími evropskými působišti naší kongregace jsou Bělorusko a Pjatigorsk na jihu Ruské federace. V Evropě spravují obláti farnosti, již tradičně také početná mariánská poutní místa, ale pracují také v oblasti médií a komunikací, kde hledají nové cesty, jak Krista přinášet do dnešního světa. Evropa byla také velkým zdrojem misionářů pro zahraniční misie. Francie, Irsko, Belgie, Holandsko, Itálie, Německo, Polsko… vyslaly desítky a desítky misionářů do všech světadílů. Dnes se pozornost oblátů zaměřuje především na pastoraci mladých, spolupráci s laiky, kteří se skrze nejrůznější způsoby stávají našimi partnery v evangelizaci, a také na službu těm, kteří se ocitli na nejrůznějších společenských periferiích.

KANADA A SPOJENÉ STÁTY

30. září 1841 se prvních šest oblátů vydává za oceán. Evžen posílá na žádost biskupa z Montrealu své duchovní syny do Kanady. V následujících letech připlouvají další a brzy vyrůstají i první domácí povolání. Zakladatelova intuice byla správná: v Kanadě v jednu chvíli pracovalo na dva tisíce oblátů a stovky misionářů odjelo z Kanady na zahraniční misie, především do Lesotha a Latinské Ameriky. I dnes, kdy je povolání daleko méně, pracují obláti v nejrůznějších službách. Přítomni jsou často i na místech a v institucích, které mohou ovlivnit velkou část populace: např. mariánské poutní místo Cap de la Madeleine; střediska křesťanské obnovy jako jsou např. komunita Galilea v Arnprior nebo Dům Ježíše Dělníka v Québecu; teologické školy Collegio Newman v Edmontonu a Univerzita sv. Pavla v Ottawě, kde se velký počet laiků spolu se scholastiky a seminaristy připravuje na svou službu v Církvi. Jiní spolubratři se věnují vězňům, drogově závislým, imigrantům, studentům, řeholnicím…

První čtyři obláti, z nichž dva jsou ještě scholastici, přijíždějí do Walla Walla ve státě Oregon 5. září 1847. Hned od začátku se věnují nově příchozím imigrantům a domorodému obyvatelstvu. První provincie je na území Spojených států založena v r. 1883. Časem přibyly další tři. Ještě v r. 1960 pracovalo v USA přes tisíc oblátů žijících ve 215 komunitách. Dnes jsou obláti i zde, stejně jako v Evropě nebo v Kanadě, nuceni opouštět některá tradiční místa a služby a hledají nové možnosti svého působení. V dnešní jedné provincii žije přes 270 oblátů, spravují přes 150 farností, vedou centra pro duchovní cvičení, působí jako kaplani v nemocnicích a ve věznicích, angažují se v oblasti spravedlnosti, míru a integrity stvoření, pracují s národnostními menšinami…

LATINSKÁ AMERIKA

Dnešní obláti navazují ve své službě na spolubratry, kteří sem, do Latinské Ameriky, přijíždějí poprvé v r. 1925, aby v Paraguayi pracovali s původními obyvateli. Následují pak lidové misie v Uruguayi (1930) a Argentině (1935), práce s horníky v Chile (1948) a Bolívii (1952). Postupně jsme se rozšířili takřka po celém kontinentu. Posledními oblátskými fundacemi jsou Venezuela (1990), Kolumbie (1993) a Kuba (1997). Obláti zde sdílí chudý způsob života lidí, u kterých pracují. Působí mezi původními obyvateli amerického kontinentu, u Afroameričanů, pracují s rolníky, dělníky, odboráři, vězni, nemocnými AIDS, dětmi z ulice… V současnosti působí v zemích Latinské Ameriky 450 oblátů, z nichž 70 je scholastiků.

ASIE - OCEÁNIE

Sri Lanka byla jednou z prvních zahraničních misií, kam se misionáři obláti z Francie vydali (1847). Dnes působí přes 770 oblátů ve 13 zemích tohoto regionu. Ve formačních domech se vzdělává a připravuje na misii přes 150 scholastiků. Obláti i zde pracují s těmi nejchudšími a nejopuštěnějšími: vedou sirotčinec, vývařovnu pro bezdomovce a chudé, průmyslovou školu, působí v nemocnicích a farnostech. Zvláštní službou oblátů v Asii je také úsilí o mezináboženský dialog. Tradiční oblátská Srí Lanka založila misii v Bangladéši a v Pákistánu. Nejnovějšími oblátskými působišti jsou pak Jižní Korea (1990), Turkmenistán (1997) a Vietnam (2001). Nejpočetnější zastoupení mají dnes obláti na Srí Lance, v Indii a na Filipínách.