Jsme misijním řeholním společenstvím kněží a bratří uprostřed katolické církve. Naším hlavním posláním je hlásat radostnou zvěst lidem, kteří o Ježíši Kristu a jeho evangeliu ještě neslyšeli, nebo těm, ke kterým obvyklá pastorace Církve nedosahuje. Tuto svou misii - poslání uskutečňujeme v apoštolských komunitách a v úzké spolupráci s laiky, kteří jsou našimi partnery v evangelizaci.
Co to všechno znamená, se můžete dozvědět prostřednictvím těchto stránek nebo návštěvou jednoho z našich domů.
V sobotu 12. ledna se v našem domě v německém Hünfeldu stali naši přátelé Alfred a Blanca čestnými obláty. Při eucharistické slavnosti jim byl předán jmenovací dekret od otce generála a také velký oblátský kříž. Alfred a Blanca žijí charisma sv. Evžena už několik let a jejich cesta k oblátům byla opravdu radikální…
Svátosti jsou viditelná znamení neviditelné Boží milosti - možná jsem to předtím trošku věděla nebo aspoň tušila, ale minulý týden na druhém čtyřchodovém víkendu (který byl věnován právě tomu, jak slavíme to, v co věříme...
14. ledna 2019 jmenoval generální představený misionářů oblátů Louis Lougen, OMI se svou radou nového provinciála oblátské Středoevropské provincie (Česko, Německo, Rakousko). Stal se jím o. Felix Rehbock, OMI!
V pondělí po Třech králích jsme odjeli z obou českých oblátských komunit na celoprovinční setkání do německého Hünfeldu. Už tradičně se po Novém roce scházíme, abychom se spolu s německými a rakouskými spolubratry především jednoduše potkali, sdíleli novinky z osobního i komunitního života a své služby...
Když se naše malá česká oblátská skupinka (čtyři mladí a jeden oblát) ocitla v hale madridského výstaviště, kde byl na přelomu roku hlavní stan tradičního evropského setkání mladých pořádaného komunitou z Taizé...
A byli jsme v Madridu... Přelom roku strávila malá oblátská skupinka mladých ve Španělsku. Jeli jsme tam na tradiční Pouť důvěry pořádanou komunitou v Taizé, ale především také na setkání oblátské mládeže, které právě u této příležitosti pořádaly naše sestry oblátky. A bylo to...
I letos jsme spolu s oblátskou mládeží pořádali v adventu plzeňské Light4You a i letos to byla síla! Síla pro ty, kteří se zastavili, přijali svíčku a vešli do kostela ve "Františkánský", a možná ještě větší síla pro ty, kteří modlitební večer připravovali... ať už staří harcovníci nebo úplní nováčci...
Od začátku září pracuji na 12 hodin týdně jako vězeňský kaplan. Chodím do věznice Bory v Plzni. Se zhruba 1400 vězni je to největší vězení v republice. I proto jsme tam hned tři duchovní...
V rámci svého provinčního „turné“ nás o třetím adventním víkendu navštívil v Česku náš generální radní pro Evropu o. Antoni Bochm, OMI. Blíží se totiž výběr a jmenování nového provinciála Středoevropské provincie, a tak o. Antoni objíždí všechny oblátské komunity v Rakousku, Německu a Česku a jménem naší generální správy se vyptává…
My mladí asociovaní sice pořád děláme jen malé krůčky vpřed a někdy možná i nějaký ten krok dozadu nebo stranou, ale ono i to je někdy potřeba, a tak to nejdůležitější asi je, že nestojíme na jednom místě...
Ještě před odjezdem našeho biskupa Tomáše na synodu o mladých, víře a rozlišování povolání jsme se domluvili na tom, že se setkáme u nás v plaské oblátské komunitě, až se z Říma vrátí...
Když jsem dělal první pastorační zkušenosti v pákistánské Kvétě a ještě jsem neuměl jazyk a neznal místní zvyklosti, doprovázel mne většinou mladý oblát a jáhen Khan Paulus. Dnes je superiorem delegatury oblátů v Pákistánu.
Milí spolubratři, přátelé, příbuzní, známí, podporovatelé finanční i modlitební, vy všichni, kdo jste zvědaví, jak se mi v Africe vede! Hned na začátek je tu zpráva trochu nemilá: Už je to více než měsíc, co jsem přiletěl do Jižní Afriky, abych odtud pokračoval rovnou do misie v Zimbabwe. Ale ouha... Chcete-li vědět víc o misionářských počátcích našeho Karla, OMI v Africe nebo se třeba dozvědět pár dalších oblátských novinek, přečtěte si náš nový Zpravodaj Mariánského misijního díla!
Do aktivity s bezdomovci v Plzni vstoupila nová kvalita. Po obvyklé mši sv. U Ježíška a tradiční následné polévce byli naši přátelé bez domova pozváni ke sběru odpadků v okolí kostela a na přilehlých prostranstvích.
V polovině listopadu se v Dublinu konalo pravidelné setkání Evropské oblátské komise pro misii s mládeží a pastoraci povolání. Jako každý rok ani letos nešlo jen o obyčejné schůzování více než dvou desítek oblátů zodpovědných za službu s mládeží a mladých samotných.
Milí spolubratři, přátelé, příbuzní, známí, podporovatelé finanční i modlitební, vy všichni, kdo jste zvědaví, jak se mi v Africe vede! Hned na začátek je tu zpráva trochu nemilá: Už je to více než měsíc, co jsem přiletěl do Jižní Afriky, abych odtud pokračoval rovnou do misie v Zimbabwe. Ale ouha, tenhle plán zatím nevyšel. Vězím v Jihoafrické republice a nemůžu dál do Zimbabwe, dokud nebudu mít pracovní vízum a povolení k pobytu.
Od té doby, co jsem začala po studiích pracovat, jsem si myslela, že už se mi nikdy nepodaří vyjet na nějakou delší zahraniční cestu… pro větší zážitek než na týdenní dovolenou k moři. Tahle touha se u mě ale stejně občas objevila.
Povolanie. Je to slovo, ktoré by si mal najviac milovať. Je znakom toho, nakoľko si dôležitý v Božích očiach. Je znakom toho, akú hodnotu má pre neho krehkosť tvojho života. Áno, volá ťa a chce tým povedať, že ťa MILUJE. Si v jeho srdci, niet o tom pochýb. V nekonečnom zástupe ľudí zaznieva jedno meno: TVOJE. Všeobecný úžas, nikto by tu nebol na teba pomyslel: ON ÁNO! Všetkým môžeš povedať: SPOMENUL SI NA MŇA! A pred mikrofónmi dejín (tebe sa to javí iba v tajomstve srdca) ti zveruje úlohu, ktorú môžeš plniť IBA TY. Ty a nikto iný...
1. listopad 1818 se už navždy zapsal do oblátských dějin jako den, kdy naši první spolubratři složili poprvé, ještě jako Misionáři Provence, své řeholní sliby. Letos jsme tedy v tento den oslavili dvousté výročí sepsání našich prvních konstitucí...
