Jsme misijním řeholním společenstvím kněží a bratří uprostřed katolické církve. Naším hlavním posláním je hlásat radostnou zvěst lidem, kteří o Ježíši Kristu a jeho evangeliu ještě neslyšeli, nebo těm, ke kterým obvyklá pastorace Církve nedosahuje. Tuto svou misii - poslání uskutečňujeme v apoštolských komunitách a v úzké spolupráci s laiky, kteří jsou našimi partnery v evangelizaci.
Co to všechno znamená, se můžete dozvědět prostřednictvím těchto stránek nebo návštěvou jednoho z našich domů.
Povolání! Nabízíme novou jednoduchou stránku se základními informacemi k hledání osobního povolání a také s podstatnými aspekty povolání misionářů oblátů: www.povolani.oblati.cz
Kdybych měl najít jedno slovo, kterým bych popsal Palermo, tak bych řekl: pestrost, a to ve všem. Nejdříve v komunitě, kde jsme tři obláti z Itálie, jeden z Nigérie, jeden ze Srí Lanky a já, takže 6 osob, a to ze tří kontinentů. Nejdříve jsme mezi sebou mluvili italsky...
V sobotu 23. októbra, teda v podvečer misijnej nedele, sme sa zúčastnili stretnutia, ktoré pre nás pripravili mladí z našej novej „misijnej skupinky“ - el grupo misionero. Táto skupinka vznikla minulý rok, v čase pandémie.
V květnu 2022 by se mělo uskutečnit druhé setkání laiků oblátské rodiny. Je nás totiž už na všech kontinentech mnoho a zjišťujeme, že toho o sobě příliš mnoho nevíme. A přitom by bylo tolik zajímavého ke sdílení.
Evropská komise pro misii s mládeží a pastoraci povolání se po covidovém roce sešla znovu prezenčně spolu se zástupci mládeže z každé země evropského oblátského regionu. I když název „komise“ nezní zrovna úžasně...
V sobotu 2. října jsme v Plasích zase po nějaké době slavili společně. Velkou událostí byla asociace našeho „PreAsa“ (skupinky, která se přes dva roky připravovala na přijetí mezi oblátské asociované laiky) - Salome, Jury a Kuby, kteří poprvé složili na rok slib žít podle charismatu svatého Evžena...
Z kufru auta otce Martina, omi, vytahují dva muži bez domova batoh s kněžskou výbavou na bohoslužbu, tašku s termoskami kávy, čaje, krabičky s buchtami i malý stolek, aby se dala v parku pod stromy sloužit bohoslužba.
A musíme dodat, že my s nimi. Letos se podařilo společenství K SRDCI, doprovázenému o. Martinem OMI, uspořádat dvojí autobusové putování do Nepomuku a jeho okolí nedaleko Plzně. Srpnové poutě se účastnil i plzeňský biskup Tomáš.
Podzimní číslo misijního zpravodaje oblátské rodiny je věnováno našemu povolání k misii. Jenže... Povolání je slovo, které nám, lidem dneška, spíš komplikuje život. Moc mu nerozumíme. Vnímáme ho obvykle ve velmi zúženém pojetí, a jednoduše hned myslíme na svá zaměstnání, nebo v křesťanském prostředí pouze na tzv. povolání duchovní: ke kněžství nebo zasvěcenému životu...
Když se spojí několik mně vlastních věcí - spontánnost, cestování, oblátská rodina a strach z toho, že co neudělám, toho budu docela pravděpodobně litovat - tak z toho vznikne jedno z nejhezčích setkání za celé léto.
Každý den je nějaký důvod k vděčnosti, ale v těchto dnech jich máme o trochu víc. Dnes na svátek Povýšení svatého kříže slaví naše malá kongregace misionářek oblátek 24 let od chvíle, kdy naše první sestry začaly společně žít v komunitě...
V češtině konečně vychází nový, čtivý a aktualizovaný životopis sv. Evžena de Mazenod, zakladatele misionářů oblátů (OMI)! Jde o překlad druhého italského vydání knihy „Evžen de Mazenod, charisma misie a společenství“. Jeho autorem je italský oblát, znalec sv. Evžena, ale především profesor spirituální teologie Fabio Ciardi, OMI. Jeho obor, stejně jako název knihy a třeba i její první řádky: „V jistém druhu životopisů svatých se nejprve světci připsal „šlechtický původ“, jeho rodiče byli označeni za „bohabojné“ a pak se obvykle popisovalo dětství, ve kterém se již od prvních okamžiků objevovaly „varovné příznaky“ svatosti a neobyčejného života“...
„Blaženější je dávat než dostávat,“ říká sv. Pavel ve Skutcích apoštolů. Jak moc asi musí být šťastní naši podporovatelé a dárci, když i my v Zimbabwe, kdo od nich tolik dostáváme, jsme opravdu hodně šťastní?
Letošní setkání sekretářů národních týmů pastorace povolání, které každoročně pořádá Rada evropských biskupských konferencí, proběhlo samozřejmě on-line. A tématem byla, stejně tak samozřejmě, podoba a výzvy pastorace povolání v pandemické době.
8. dubna uplynulo 60 let od úmrtí našeho spolubratra, německého misionáře obláta, Franze Bänsche, OMI. Pro mnohé z nás jde vlastně o nově objevenou postavu velmi zajímavého a odvážného spolubratra, který se už dávno před vznikem naší Středoevropské oblátské provincie sestávající z Česka, Německa a Rakouska...
Všem našim přátelům, blízkým i vzdáleným, všem členům oblátské rodiny, všem našim farníkům, podporovatelům a dobrodincům, všem členům a příznivcům Oblátského misijního díla, všem vám, jejichž cesty se zkřížily s našimi, přejeme radostné Velikonoce! A jednou provždy už jen s pohledem od hrobu! Vaši misionáři obláti OMI
To, k čemu jsem byl pozván, mělo neskromný název: Exercicie Lectio divina on-line. A to plných 6 dní (od 17. do 23. ledna). Technicky ani propagačně jsem nemusel řešit vůbec nic. Šlo „pouze“ o 13 úvodů a několik kázání formou rekolekčních promluv úplně naživo.
„Pracujeme-li s chudými a těmi, kdo žijí na okraji společnosti, necháváme se také od nich evangelizovat, neboť nás často přivádějí k novému pochopení evangelia, jež hlásáme.“ Tento článek z našich oblátských řeholních konstitucí je jedním z mých úplně nejoblíbenějších. A musím říct, že teď v době lockdownové na něj myslím ještě častěji než obvykle. Mám totiž to štěstí, že mohu dobrovolničit už na třetím „covidovém“ místě. S radostí jsem na podzim rozvážel seniorům obědy,...
Drazí přátelé! Přeji vám z Afriky radostné svátky Božího narození a požehnaný celý nový rok. Ať je to dítě, jehož narození všichni slavíme, světlem v téhle nelehké době i ve vašich osobních temnotách a nadějí při zdlouhavém čekání na konec koronavirové pandemie. Posílám vám tento pozdrav z misie Maraire v Zimbabwe zatím bohužel bez nového zpravodaje. Měl vám přijít k Vánocům...
Slovo se stalo tělem... Bůh se stal člověkem. To, co je opravdu lidské, je od prvních Vánoc opravdu duchovní. Boží, a tedy skutečně lidské Vánoce vám všem!
