Práce s mládeží patří již od počátků našeho řeholního společenství k nejdůležitějším oblastem naší pastorace. Náš zakladatel, sv. Evžen de Mazenod, se ve své kněžské službě nechtěl specializovat na jednu určitou kategorii potřebných lidí. Snažil se vždy odpovídat na konkrétní potřeby konkrétních skupin lidí své doby. „Je třeba vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby se šířilo Spasitelovo království,“ napsal v r. 1825, když sestavoval první oblátské Konstituce. A proto se on sám a později i jeho duchovní synové snažili vždy rozpoznávat znamení doby, potřeby nejvíce opuštěných a odpovídat na ně praktickým a často i novátorským a odvážným způsobem.

Po svém svěcení odmítl vstoupit do běžné duchovní správy a stát se farářem. Vrátil se do Aix-en-Provence, svého rodného města, a začal se věnovat těm, kteří byli Církvi vzdáleni nebo kterým byla vzdálena Církev. Na ulicích se setkával s opuštěnými mladými lidmi, kteří byli často vychováváni generací, která sama popírala Boha a šířila lhostejnost a opovržení k víře. Nestěžoval si na nevázaný život mládeže, nenaříkal, ale hledal způsob, jak na situaci reagovat. V dubnu 1813 založil „Sdružení křesťanské mládeže“. Na počátku mělo pouhých sedm členů, ale tato vyvolená skupinka se měla stát evangelizační solí, která měla přetvářet své vrstevníky zevnitř. V krátké době se na dvoře bývalého kláštera karmelitek, který Evžen za peníze své matky v Aix zakoupil, scházely desítky mladých. Nešlo jen o obyčejný spolek, mladí v Evženově „Kongregaci mládeže“, jak se jim obvykle říkávalo, žili takřka řeholním rytmem života. Podle možností se měli denně účastnit mše svaté, modlit se, během pravidelných setkání se měli pokorně a otevřeně upozorňovat na své chyby, nesměli navštěvovat pochybné zábavy, dvakrát týdně společně sportovali. Evžen se také vážně zajímal o jejich školní prospěch. Mezi zakladatelem a chlapci se brzy vytvořilo pevné pouto. Není divu, že první obláti vyšli právě z tohoto sdružení, které v září 1814, tedy celých 12 let před samotnou kongregací misionářů oblátů, obdrželo papežské schválení.  

Zaujetí a radost z práce s mládeží trvá i dnes. Mladí nejsou jen cílem naší pastorační služby, ale stávají se našimi partnery v evangelizaci, podílejí se na našem apoštolátu i běžném životě naší řeholní rodiny. Mezi nejvýznamnější oblátská společenství mládeže patří italské M. G. C. (Movimento Giovanile Costruire), polská Niniwa, ve Středoevropské provincii pak německé OMIJugend a český OMIGang. V posledních letech se oblátští mladí často setkávají mezi sebou na mezinárodní úrovni.

Vědomí prioritního místa, které v našem životě a službě představuje misie s mládeží, bylo v posledních letech vyjádřeno a zároveň upevněno dvěma Mezinárodními oblátskými kongresy o misii s mládeží (2008 Sydney, 2016 Aix-en-Provence). Dopis adresovaný oblátské mládeži z celého světa, který shrnuje společnou cestu a zároveň otevírá cesty nové, lze nalézt zde.

OMIGANG

Společenství mládeže OMIGang se začalo vytvářet kolem oblátské komunity v Plasích (plzeňská diecéze) v r. 2011. Nejprve šlo o nepravidelná setkání několika mladých lidí z oblátských farností kolem Plas a Manětína, brzy se ale přidalo i pár středoškoláků a vysokoškolských studentů z Plzně a postupem času se společenství rozrostlo i o zástupce z Moravy: Brna a Kroměříže. Pořádaly se první OMITreffingy (pravidelná víkendová setkání v Plasích), k nim se záhy přidaly OMILuftingy (víkendová setkání s pracovně-duchovní náplní sloužící k „proluftování“ zanedbaných a opuštěných kostelů a jiných objektů), kterých se dodnes účastní i studenti našeho spřáteleného Stojanova gymnázia na Velehradě. Časem, když se mezi členy OMIGangu upevnily vztahy a vytvořilo se pevnější jádro, se začalo společenství více otevírat navenek, zvát další mladé lidi ke sdílení a vytvářet svůj vlastní apoštolát.
Mezi hlavní projekty oblátské mládeže dnes patří především dobrovolnická brigáda Workship, evangelizačně-modlitební setkání Light4You, projekt „light-evangelizace“ Kolíček Plzeň a drobnější duchovní setkání a obnovy pro mládež. Několik členů OMIGangu se v r. 2015 rozhodlo spojit s oblátskou rodinou svazkem ještě pevnějším a tímto způsobem vznikla první česká skupina oblátských „Mladých asociovaných.“ Česká oblátská mládež dnes navazuje také kontakty se svými oblátskými vrstevníky v zahraničí, především v Německu.

KVS - KOMUNITA VTĚLENÉHO SLOVA

Svébytné místo v oblátském komunitním životě a naší službě má Komunita Vtěleného Slova. V r. 2012 se po vzoru italské oblátské zkušenosti vytvořilo společenství mladých mužů - studentů i pracujících, kteří se rozhodli udělat zkušenost společného žití evangelia ve všednosti obyčejného života. Společně s obláty v Plasích bydlí, společně pracují, společně uklízí, vaří, perou, modlí se, společně studují…
Život KVS je postaven na třech pilířích: modlitbě, komunitním sdílení a společném apoštolátu. Život modlitby se odvíjí od každodenní společné četby Božího slova a jeho meditace. Denně se také členové komunity setkávají s Ježíšem v Eucharistii a společně s Církví slaví modlitbu breviáře.
Po vzoru prvních Ježíšových učedníků sdílí mladí muži v KVS všechno, co jsou, a všechno, co mají. Dávají k dispozici své talenty, schopnosti a obdarování, aby tak zakusili, že různost a odlišnost se mohou stát vzájemným obohacením.
Ježíšova přítomnost mezi svými učedníky se pak stává pramenem společného apoštolátu. Spolu s komunitou oblátů se členové KVS podílejí především na práci s mládeží, pořádají setkání s duchovní tématikou, exercicie, jsou podstatnou součástí týmu organizujícího Večery chval, Workship, Light4You apod.
Za první roky existence komunity prošlo touto radikální zkušeností žití evangelia a sdílení devět mladých mužů. Skrze bratrské společenství, pravidelnou modlitbu, duchovní doprovázení, potřeby Církve a nesčetná setkání s lidmi rozpoznávají mladí studenti i svou vlastní životní cestu a své povolání. Tři z nich pokračují svou duchovní cestu jako formandi misionářů oblátů v italském Vermicinu nedaleko Říma a v německém Hünfeldu, jiní tři se spolu s několika dalšími mladými stali spoluzakladateli skupiny mladých asociovaných.                                           více zde

WORKSHIP

Workship je, jednoduše řečeno, týdenní dobrovolnická brigáda, kterou v okolí Manětína, Plas a Nečtin na severním Plzeňsku organizují oblátská komunita z Plas, oblátské společenství mládeže OMIGang a KVS. Jednoduchý ale Workship rozhodně není! Jde o mnohovrstvou událost, která v sobě zahrnuje jak rozměr nezištné pomoci a práce ze strany mladých účastníků, tak obsah kulturní, vzdělávací a v neposlední řadě duchovní a evangelizační. Snad samotný název Workship dobře vystihuje základní rozměry akce: práci jako přirozené místo k setkání mezi lidmi a chválu a díkůčinění jako prostor k setkání s Bohem. Slovo, které tedy snad nejlépe pojmenovává tuto událost je setkání.
Akce je určena pro mladé lidi od 18 let, kteří chtějí věnovat týden svých prázdnin nebo dovolené pomoci tam, kde je to opravdu třeba. Obvykle jde o drobnější, ale i fyzicky náročnější manuální práci u starších lidí nebo početných rodin. Práce u místních obyvatel naplňuje celé dopoledne a velkou část odpoledne. Po společné večeři pak následuje kulturní program otevřený nejen samotným účastníkům Workshipu, ale i obyvatelům, u kterých workshipáci pracují, a také všem ostatním. Jeden večer je již tradičně věnovaný divadlu, jiný letnímu kinu, další zase dětskému představení a jeden misiím či evangelizaci.
Oblátský Workship, který navazuje na bratrský projekt Summerjob, je už nedílnou součástí apoštolátu oblátské mládeže a v současné době pomalu překračuje hranice České republiky. Mezinárodní složení účastníků Workshipu (především z německé části oblátské Středoevropské provincie) napomáhá k bourání nejen jazykových, ale především kulturních a historických bariér a také k překonávání předsudků všeho druhu. V západní části Čech je toto téma stále aktuální...

LIGHT4YOU

Modlitebně evangelizační večer probíhající v plzeňském kostele Panny Marie Nanebevzaté navazuje na obdobnou akci převzatou z Německa, kterou mládež z OMIGangu už několikrát ve spolupráci s plzeňským DCM pořádala.
Myšlenka celého večera je velmi prostá a souzní s výzvou papeže Františka k otevření kostelů, a tedy i církve, druhým, všem hledajícím i těm, kteří by do kostela jen stěží vstoupili. Během celého večera chodí mladí dobrovolníci po ulicích, po náměstích, po barech a restauracích... rozdávají svíčky a zvou kolemjdoucí do otevřeného kostela v centru města. Každý zájemce si tam může jít svíčku zapálit a chvíli či delší čas tam pobýt, jak sám chce. Nepřetržitá hudba hrajících kapel, speciálně nasvícený kostel spolu s přítomným Kristem ve vystavené Nejsvětější svátosti vytvářejí prostředí pro zklidnění, ztišení, spočinutí, naslouchání, modlitbu. Každý tu může zanechat na papírku jakoukoliv prosbu či dík, popovídat s organizátory i knězem. Neobvyklá atmosféra večera L4Y promění často neplánovanou návštěvu v nezapomenutelný zážitek.

KOLÍČKUJ PLZEŇ

Při vzniku tohoto „projektu“ se obláti spolu se svými mladými nechali inspirovat „Kolíčkem Brno“, společenstvím mladých křesťanů zamýšlejících se nad tím, jak přinášet do svého okolí svou radost ze setkání s Bohem, ze života ve společenství, jak se v každodennosti všedních dní navzájem podpírat a dodávat si odvahu a naději. Jde o nízkoprahovou evangelizační činnost postavenou na přesvědčení, že hodnoty naší víry mají moc proměňovat člověka a svět kolem nás.
Takový kolíček na prádlo s nalepeným povzbudivým veršem (biblickým či jiným) a připnutý někde po okolí na veřejném místě se může stát radostným vzkazem pro všechny, kteří si ho přečtou a zároveň ho mohou poposunout o kousek dál na další místo. Hlavní myšlenka se točí kolem toho, že konkrétní slovo, konkrétní verš může být povzbuzením do konkrétních, často obtížných, situací, které právě prožíváme, nebo myšlenkou vedoucí k úvaze nad vlastními hodnotami.