Obláti a pastorace ve válečném chaosu

Před několika měsíci se na naši oblátskou delegaturu na Ukrajině obrátila jedna vojenská jednotka a pro svou brigádu nás požádala o kaplana. Na tuto výzvu jsem reagoval jako kněz, a tak jsem byl povolán do armády, abych stál po boku obránců naší země. Začínal jsem jako kaplan u praporu. Nyní se starám o brigádu, která se skládá ze sedmi praporů rozmístěných v šesti okresech. Na jednoho kaplana je to docela hodně práce.
Každý den se snažím posilovat duchovní život těchto statečných mužů a žen. Uprostřed války slavíme za nejrůznějších podmínek mši. O nedělích a svátcích se bohoslužby účastní asi padesát vojáků. Eucharistii můžeme slavit v obnoveném kostele. Je to útočiště uprostřed válečného chaosu. Kromě slavení bohoslužeb a udílení svátostí navštěvuji vojáky také v místech jejich nasazení. Modlím se s nimi, žehnám jim a rozdávám bible. Jeden voják mi řekl: „Vaše návštěvy nám připomínají, že nejsme sami - Bůh je zde s námi.“
Velkou část mé práce tvoří také podpora vojáků vracejících se z fronty. Budování důvěry je zde klíčové. Mnozí z nich se potýkají se strachem a traumatem. Často se však také setkávám s tím, že jsou právě v těchto chvílích otevření Bohu. Jeden mladý voják se mě jednou zeptal: „Otče, jak mám po tom všem, co jsem viděl, najít pokoj?“ Sedli jsme si spolu a já jsem mu jednoduše naslouchal A on mi vyprávěl o všem, co ho tak tížilo. Okamžiky, jako je tento, ukazují, jak moc je ve válečném chaosu zapotřebí pastorační péče. Kromě mě pracuje v našich ozbrojených silách jako vojenský kaplan na plný úvazek ještě jeden misionář oblát, o. Anton Litvinov. Ostatní spolubratři nám pomáhají, kdykoli jim to čas dovolí.
My obláti jsme začali sloužit na Ukrajině v roce 1989. Od té doby pracujeme s lidmi v nouzi a také s těmi, kteří měli jen malý kontakt s církví. Dnes na Ukrajině, Krymu a v Rusku působí asi 30 oblátů. Od ruské invaze v roce 2022 podporujeme hlavně uprchlíky.
Válka bohužel pokračuje a práce je obrovská. Modlíme se za mír a vítězství, za naši i vaši svobodu.
Sjednoceni v modlitbě
o. Vadym Dorosh, OMI
(zdroj: der Weinberg)