„Veď ja som chcela byť len obyčajnou misionárkou.“ Túto vetu som si opakovala niekoľkokrát počas generálnej kapituly misionárok oblátok, ktorá sa konala v uplynulých dňoch v dedine Los Molinos, vzdialenej asi hodinu cesty autom od Madridu. Celý rok sme sa totiž v našich komunitách pripravovali na túto významnú udalosť v živote našej kongregácie.
Samo se to nabízelo… Zastavit se v Česku po mnoha týdnech strávených na cestách po Asii a bezprostředně po čtrnácti náročných dnech interkapitulárního setkání v Polsku a krátké návštěvě tamějšího festivalu pro mladé je přece logické… Tedy alespoň pro našeho otce generála Louise. Zeměpisně to sedí, z Polska domů do Říma se člověk přes Česko vydat může.
Misionáři Obláti v Zimbabwe mají na starosti tři farnosti ve městě Bulawayo a také jednu venkovskou misii, St. Luke’s, přibližně v jedné třetině cesty z Bulawaya k Viktoriiným vodopádům.
Drazí přátele oblátské rodiny, rozhodl jsem se vám napsat ve čtvrtém měsíci svého noviciátu! Noviciát je období, které v naší provincii trvá třináct měsíců a končí složením prvních časných slibů.
Třicítka na krku! Nemluvím teď o mně, pár měsíců mi ještě chybí. Myslím tím Katolickou charismatickou konferenci v Brně. Když si představím, že ji někdo absolvoval už třicetkrát, tak si říkám, že už se musel stát opravdu svatým.
V pondělí 15. července se uskutečnilo další setkání s lidmi bez domova v Plzni U Ježíška. Po obvyklé mši sv., kterou celebroval P. Martin Sedloň, OMI, hutném občerstvení a krásném sdílení se konalo tentokrát už čtvrté sbírání odpadků.
Udělat z lidí lidi rozumné, pak křesťany a nakonec svaté. To byla nosná myšlenka na vůbec prvních společných exerciciích oblátů, oblátských asociovaných, jejich manželů a manželek, zájemců o asociaci a obecně celé oblátské rodiny.
Další akademický rok je za námi! Tedy za našimi scholastiky, kteří prožívají svou studijní i řeholní a misijní formaci v našem evropském scholastikátu ve Vermicinu poblíž Říma. Jaký to byl rok a co nového přinesl?
V těchto dnech (prvních čtrnáct dnů v červenci) probíhá v našem scholastikátu (formačním domě) v polské Obře interkapitulární setkání celého oblátského světa. Jak sám název prozrazuje...
Moji drazí, tak vás konečně zdravím ze své cílové země, ze Zimbabwe, konkrétně z města Bulawayo, což je druhé největší město této země. Ve čtvrtek minulý týden jsem dostal zprávu, že mi bylo uděleno pracovní vízum.
Eugenmeeting je pravidelné setkání oblátských asociovaných a oblátů, které se obvykle koná někdy kolem slavnosti našeho zakladatele sv. Evžena de Mazenod. Proto jsme se i letos setkali začátkem června, abychom spolu v bavorském Aßlingu prožili opravdu „oblátský“ víkend.
Kontakt a spolupráce oblátské rodiny na úrovni regionů roste. Jedním z důkazů je i blízkost, kterou naše Středoevropská provincie má k bratrské provincii sousední: polské. Ta nyní na své webové stránce zveřejnila rozsáhlou reportáž o našem festivalu víry "Pošli to dál", který jsme uspořádali v květnu v Táboře - Klokotech. Festival se inspiroval především způsobem, kterým tzv. lidové misie pořádají misionáři obláti v Provincii Středozemní (Itálie a Španělsko).
Několikrát do roka se kromě pravidelných pracovních setkání obě části - klokotská a plaská - naší jediné komunity vydávají na jednodenní výlet. Tentokrát jsme zamířili do plzeňské ZOO. A bylo to… osvěžující.
Od našeho prvního novodobého Festivalu víry na Klokotech uběhly sice už víc než tři týdny, ale ohlasy stále přicházejí. Pán se dotýkal, Duch vanul. A to je radost!
Od 4. do 7. června pořádala Rada evropských biskupských konferencí pravidelný Evropský kongres o povolání. Letos se uskutečnil v Římě a sešlo se na něm na padesát národních ředitelů nebo výkonných sekretářů pastorace povolání jednotlivých evropských zemí.