Asociační sliby na Klokotech
Asistentka pedagoga, vychovatelka, inženýr, charitní pracovník, sociální pracovník, maminky na mateřské, maminka v domácnosti s postiženou dcerou, učitelka, oblát z Rakouska, Česka a ze Srí Lanky. Výčet není úplný.
Tak to vypadá, když se v Klokotech v oblátském domě sejdou asociovaní laici, aby zde jednou za rok obnovili své sliby charizmatu rodině sv. Evžena. A duchovního doprovázejícího Günthra OMI snad ani nemohla napadnout jiná spojitost než ta, kterou zmínil v jedné ze svých prvních promluv jako 14. nástupce sv. Evžena nový představený celosvětové rodiny otec Chico.
Připomněl dar milosti povolání. Připomněl skupinu prvních misionářů, tehdy ještě misionářů Provensálska, skupinu lidí, kteří se navzájem skoro neznali, radikálně opustili svůj zaběhnutý způsob života a vydali se do služby evangelia. Jejich první misie začaly ztišením v exerciciích a pěší poutí do města Grans. Tak se i my vydáváme na cesty za dnešními/našimi chudými.
V takovémto slavnostním okamžiku je na místě připomenout, že část asociačního slibu vychází ze samotných oblátských konstitucí. Článek 2 říká: „… zanechávají všeho, aby následovali Ježíše Krista. Aby se stali jeho spolupracovníky, zavazují se k tomu, že ho budou stále důvěrněji poznávat… a umožňovat mu, aby v nich žil.“
V tom spolu s každým členem mazenodovské rodiny jde Panna Maria. V tak proměňující se době, kdy každý hledá svou identitu, kdo jsme a k čemu zde jsme, nám může ukazovat cestu svým postojem „oblátky“. Otevírá se totiž Duchu svatému, aby poznávala a milovala to tajemství, které v ní přebývá. Jako poutnice nám cestou ve spěchu za Alžbětou ukazuje, jak opuštět svou sebestřednost. A jako služebnice pochopila, že ono tajemství, které v ní přebývá, nejlépe poznává, když se dá do služby tomu, kdo ji potřebuje.
p>Oblátští asociovaní jsou na pouti spolu se svými rodinami, žáky, bezdomovci, kolegy, klienty, sousedy. A nejsou to jen oni, kdo dávají. Společenství je místem, které dává a živí naději všech zúčastněných. Jak zaznělo při odpolední kávě: společně si pomáháme zvednout hlavu a podívat se vzhůru. Hanka
Bylo to pěkné a radostné setkání. Načerpali jsme tu radost do dalších dní. Danka