Jak jsme zase nevyhráli.

V rámci svého provinčního „turné“ nás o třetím adventním víkendu navštívil v Česku náš generální radní pro Evropu o. Antoni Bochm, OMI. Blíží se totiž výběr a jmenování nového provinciála Středoevropské provincie, a tak o. Antoni objíždí všechny oblátské komunity v Rakousku, Německu a Česku a jménem naší generální správy se vyptává… Ale nejen to… Zdá se, že konzultace před jmenováním nového provinciála jsou spíš jen záminkou k tomu, abychom se spolu bratrsky setkali a sdíleli své zkušenosti z misie a komunitního života.
Začalo se na Klokotech. A víkend to tam byl opravdu nabitý. Už v pátek klokotská chválová kapela uspořádala předvánoční večer chval, po kterém se sešla na pravidelném měsíčním setkání skupinka místní mládeže. Ožehavých témat v české církvi není rozhodně nedostatek, a tak to občas předvánočně jiskřilo. V sobotu se pokračovalo adventní duchovní obnovou, kterou na téma „Ať ožijí suché kosti“ vedl o. Vlastimil. O. Antoni se mezitím setkal se všemi třemi spolubratry, kteří na Klokotech působí (Jiřím, Karlem a Martinem), a prohlédl si také areál poutního místa a jeho okolí.
Večer jsme pak po společně v opravdu rodinném duchu slavené mši ještě ujížděli s Antonim do Plas, abychom stihli předvánoční „štědrovečerní“ večeři, kterou už tradičně pořádá oblátská mládež. Cestou jsme přejížděli zasněžené Brdy, a Antoni se tak mohl aspoň trochu radovat z pravé zimy, po které se mu jako nefalšovanému polskému Slezanovi v Římě notně stýská. Večeři jsme naštěstí stihli. Ne, ne… žádný kapr! V Plasích se už tradičně podává „kastlovská“ svíčková s pepřem a nákladem knedlíků. Hotový zázrak! Antoni se ale nekochal jen gastronomicky; setkání s OMIGangem a starými přáteli ze skupiny mladých asociovaných pro něj bylo víc než dezertem. Navíc mladí byli radostně povzbuzeni už pátečním plzeňským Light4You, které se pod doprovázením o. Petra zase i letos pořádně vydařilo. V neděli jsme spolu celebrovali eucharistii v Plasích a byl to nářez! Došlo i na tanec! Ve čtení z proroka Sofoniáše plesal a jásal Hospodin nad člověkem, tak jsme pak se vším přítomným Božím lidem jako odpověď na Boží radost juchali my nad Hospodinem. Prostě neděle Gaudete! Odpoledne došla řada na obláty z Plas. O. Antoni „zpovídal“ hezky jednoho po druhém. S o. Günthrem, ostříleným misionářem, mluvil anglicky, s Petrem italsky, se mnou došlo i na polštinu. Večer jsme pak jeli do Plzně nasát adventní atmosféru, ale hlavně to, co Plzeň dělá Plzní! V Pubu to chodí tak, že každý stůl má svou pípu, a tak si točíte sami… A nejen točíte…, taky soutěžíte… s ostatními stoly, ale i Puby po celé Evropě. Podpořeni několika oblátskými mladými jsme nezačali špatně. Usadili jsme se na druhém místě a dlouho bojovali o vítězství. Ale nakonec jsme zase nevyhráli. Obláti jsou borci, ale většinou ne úplně šampioni. Nebýváme první v číslech, v ročenkách ani statistikách. Ale pokud jde o bratrství a rodinného ducha, tam jsme rozhodně na špici! I třetí adventní víkend toho byl důkazem. Vlastimil, omi