Jdi zpět

Misijní stáž I. - Pestrost Palerma

Kdybych měl najít jedno slovo, kterým bych popsal Palermo, tak bych řekl: pestrost, a to ve všem. Nejdříve v komunitě, kde jsme tři obláti z Itálie, jeden z Nigérie, jeden ze Srí Lanky a já, takže 6 osob, a to ze tří kontinentů. Nejdříve jsme mezi sebou mluvili italsky, ale poté co přišel do komunity John Paul z Nigérie, který se teprve italsky musí učit, mluvíme často ve francouzštině anebo v angličtině. Musím říct, že je v komunitě moc krásná atmosféra.
Máme dům v historickém centru Palerma, takže když vyjdu na ulici, která je díky Bohu pěší zónou, tak slyším nejdříve obchodníky z různých arabských států, kteří tu mají hodně obchodů, samoobsluh nebo i kadeřnictví, a pak je slyšet turisty z Německa, Francie, Španělska a dalších zemí. A stačí zabočit do první vedlejší ulice, kde se mluví místním dialektem, kterému skoro vůbec nerozumím. No, ale i kdyby tu nikdo nemluvil, stačí se podívat na architekturu: je tu normanský, arabský, řecký styl anebo spousta baroka. Tohle je dědictví a zároveň charakteristický rys Palerma. Mě trká do očí i móda, protože tu člověk potká lidi úplně zahalené, co ukážou jen tvář - většinou jde samozřejmě o muslimské ženy, pak potkáte Srílančany nebo Indy, kteří nosí úžasně barevné oblečení, kde snad nechybí vůbec žádná barva. No a poté naše západní kultura, která v této různosti bije do očí tím, že se spíše snaží co nejvíce odhalit a co nejméně zakrýt, a to nejsem nějak konzervativní člověk. Patrné je toto všechno především při důležitých oslavách všech zde přítomných kultur.
A tahle pestrost je také v našem kostele. Neděle začíná v 8:30 mší pro Srílančany, a to v jejich rodném jazyce. Celebruje o. Peter, který do Palerma přišel právě kvůli nim. Jen pro představu, každou neděli jich na mši přijde okolo 600. Po mši pak následují přípravy ke svátostem. K biřmování se jich nyní připravuje 28. Poté je mše v italštině a v 16:30 v angličtině pro komunitu z Nigérie a Pobřeží Slonoviny, pro které je zde o. John Paul z Nigérie. Jednou za měsíc je interkulturální mše ve více jazycích. I zpěvy jsou pak několikajazyčné. Je to taková krásná oslava rozdílnosti během jedné mše. Občas bych si přál, abychom slavili mši celým tělem, jako to umí komunita z Afriky.
Já jsem tu zatím dostal na starost dvě skupinky. Jednou jsou biřmovanci, kteří jsou hned z vedlejší čtvrti, která se jmenuje Ballaró, je tu asi nejstarší tradiční trh s ovocem, rybami, zeleninou, sýrem, masem…, takže opět tisíce barev. A mimochodem trh je otevřený každý den. Je to skupinka už dospělých lidí od 19 do 25 let, kteří jsou velmi živí, mají spoustu otázek... Další skupinkou jsou děti od 6 do 10 let, které se připravují na první svaté přijímání a často pocházejí ze složitých situací. Některé vyrůstají na ulici, a tak se snažím najít cestu, abychom se sešli i mimo nějaké hodiny příprav. Občas si i kolem jedenácté v noci kopneme na pěší zóně do míče, protože děti musí počkat, dokud maminka nezavře obchod, což je zvláště o víkendu i po půlnoci, a teprve pak se jde domů. Jelikož se tu večeří mezi osmou a devátou, tak mladí vycházejí ven teprve po desáté, a minimálně do půlnoci tu proudí spousta mladých lidí, a to nejen o víkendu, ale opravdu každý večer, pokud tedy moc neprší. Dostal jsem tu už nemálo dárků, jedním z nich byla vstupenka na fotbalový zápas místního týmu. Dala mi ho jedna slečna, což se u fotbalu stává zřídka. No a po zápase, který skončil ve 23:00, jsme šli teprve večeřet. Najít o půlnoci otevřenou restauraci není žádný problém. To jen abyste věděli, že se tu žije pozdě do noci, ale samozřejmě později se i vstává.
Palermo je pestré a umí přijímat odlišnost, která ho dělá krásným. Město se potýká s mnoha problémy, jako je nezaměstnanost, složitá byrokracie, hustá doprava, ale to není dáno cizím faktorem a místní za to cizince ani neobviňují. Rodilý Palerman často své město současně miluje a nenávidí. Pro mě je to jedno z nejhezčích míst, která jsem kdy viděl, a cítím se tu tedy moc krásně. Samozřejmě tu ale prožívám i boje, protože bych chtěl, aby ostatní měli mou mentalitu a všechno fungovalo lépe a snadněji... ale to nejde. Hlavně doprovázení lidí a mladých zvlášť je hodně složité, protože se nedocílí výsledků, které bych si přál. Každý dojde tam, kam může. Prosím vás, abyste se za mě modlili a spolu se mnou děkovali za tuto příležitost, kterou jsem nezaslouženě dostal. Pavel, OMI