Jdi zpět

Novinky z karanténního Zimbabwe

Milí přátelé,
srdečně vás zdravím tady od nás z buše! Prý teď máte kvůli karanténě spoustu volného času, tak vám posílám něco na čtení.
U vás na severu se touhle dobou příroda probouzí po zimním spánku. My to máme naopak – začíná nám africký podzim. Zároveň končí období dešťů (kterých bohužel nebyl dostatek), takže usychá tráva, stromům žloutne listí, rytmus přírody se zpomaluje.
Na konci listopadu skončil můj tříměsíční jazykový kurz šonštiny v Harare, hlavním městě Zimbabwe. Avšak připadám si dál jako na začátku. Neumím o moc víc než pozdravit a číst, a to ani teď na začátku dubna, kdy ten jazyk slyším vlastně od rána do večera. Za úspěch považuji, když rámcově porozumím jednomu slovu ve větě nebo sdělení. Hlavně ta šonská slovesa jsou tvrdé oříšky. Abych je dekódoval, musel bych si je asi pokaždé napsat. Moc mi nepomůže, že znám spoustu sloves v základním, slovníkovém tvaru. Slovesa ve větách se totiž od svého základního tvaru značně odlišují: kmen slovesa na sebe nabalí spoustu předpon, „vpon“ a přípon, které vyjadřují mluvnické kategorie jako osobu, číslo, čas, způsob, rod a dokonce i něco jako vid. Jako příklad uvedu dvě slova z modlitby Otče náš: MUTIREGEREREWO (a odpusť nám) ZVATAKAKUTADZIRAI (ty věci, kterými jsme zhřešili [vůči] tobě [vlastně vůči Vám – Bohu se vyká – proto je tam to „i“ na konci]). Tato jednoduchá věta (v češtině: Odpusť nám naše viny) je v šonštině tvořena jen dvěma slovy a obě tato slova jsou vlastně slovesa. Uf. Tak to vidíte sami. Smiřuji se s tím, že to bude trvat roky, ne měsíce, než budu jakž takž rozumět a mluvit.

Celý zimbabwský zpravodaj si můžete přečíst zde.

Podrobnosti o možnostech finanční pomoci lze najít tady.