Obláti a Velehrad

Začalo to v r. 2010. Tehdy se poprvé malá skupinka studentů z velehradského Stojanova gymnázia setkala s námi obláty. Bylo to ještě v Kroměříži, kde jsme spravovali jednu z městských farností. Nikdo v té době jistě nemohl tušit, že začíná něco, co bude pokračovat i za deset let a co přinese velké požehnaní a spoustu radosti ze setkání s tolika krásnými lidmi. V Kroměříži my misionáři obláti už nejsme, za deset let se v životě každé rodiny, i té řeholní, změní mnoho věcí; ve škole se vystřídá několik generací absolventů, přicházejí noví zaměstnanci… přesto ale toto neformální a obohacující přátelství trvá dál. A mnohým z nás vstoupilo opravdu do života. Z iniciátorky této tradice, tehdejší vychovatelky velehradského gymnázia, Martiny Vlkové se stala oblátská asociovaná; Velehrad se stal „výcvikovým“ pracovištěm současného oblátského dorostu, který své první kroky v apoštolátu prošlapával jako Komunita Vtěleného Slova právě při duchovních cvičeních na spřátelené škole. Několik oblátů se už vystřídalo v pořádání duchovních cvičení pro studenty i pro jejich rodiče anebo pro zaměstnance školy, vstoupilo i do přípravy gymnazijních biřmovanců. Skupinky dávno dostudovaných absolventů, kteří za sebou už často mají i studium vysoké školy, popř. už několikaletou pracovní zkušenost, se i dále vracejí do Plas nebo na společná moravská setkání. Několik současných studentů už okusilo i oblátský prázdninový Workship v západních Čechách nebo třeba velikonoční Pánskou jízdu. Svého zástupce má Velehrad i na letošních Čtyřech chodech. A při nedávném setkání o pastoraci povolání, kterého se obláti na Velehradě také účastní, pro nás velehradští studenti s Martinou a svým školním kaplanem o. Radimem i díky tomuto dlouholetému přátelství připravili úžasný modlitební večer. Navíc biřmovanci i jiní studenti z Velehradu i dál jezdí pravidelně do Plas a obláti dál za nimi na Velehrad… Ale to je jen výčet akcí a událostí, to hlavní je ale opravdové duchovní přátelství, které se mezi mnohými z nás za ta léta vytvořilo. A právě především o něj šlo i letos v únoru, kdy jsme se opět na Velehradě sešli k víkendové rekolekci a jako staří přátelé společně pronikali do života a radosti Nejsvětějši Trojice. Kdo ví, co nás čeká v dalších deseti letech! Bohu díky! Vlastimil, OMI