Jdi zpět

Život jak v kuchyni...

Po prvním roce na Lateránské univerzitě v Římě mi zůstala v hlavě jedna důležitá věta od mého oblíbeného profesora: „Pokud studium nezmění tvé smýšlení, tak se mineš cílem.“ S touto myšlenkou jsem začínal i prázdniny, jen jsem dosadil místo slova studium Kristus. Cílem všeho nakonec bylo hlavně poznat lépe Ježíše. Z toho množství informací, co jsem získal v prvním roce, mi jich zůstane v hlavě opravdu jen málo, ale to, co jsem prožil s Kristem, zůstane.
Celý rok a stejně tak i prázdniny byly opravdu bohaté ve všech směrech. První týden prázdnin jsem prožil se skupinkou asi 30 handicapovaných lidí od 20 až po 70 let. Zkušenost to byla opravdu krásná a těžká, vždyť někteří vedli stejný život jako já, a jedna autonehoda změnila všechno. Přijmout závislost na druhých je hrozně těžké. Často jsem však zažíval, že mnozí jsou radostnější než já.
Další dva týdny jsem trávil v kuchyni s naší kuchařkou pocházející z okolí Neapole. Snažil jsem se naučit vařit aspoň několik různých druhů těstovin, abych tak poté mohl dělat dobrý dojem. I tento čas byl opravdu krásný, protože vidět celý proces toho všeho, než se jídlo dostane na stůl, je neuvěřitelné. Snad mám díky tomu o to víc rád i svou mamkou, protože jsem mohl poznat místo, kde se láska pro rodinu stává něčím naprosto konkrétním. Možná to byla ta nejsilnější zkušenost, co jsem o prázdninách udělal, a přitom jsem byl jen v kuchyni.
Bylo toho hodně, čím mě Pán o prázdninách obohatil, vždyť každé setkání, co jsem zažil, zvláště ve Svaté Heleně (Rumunsko), kam jsem se vrátil po pěti letech, bylo něčím nevšedním. No, a přesto to nebylo vše. Poslední týden jsem byl s rodiči v Římě, což úplně změnilo naše role. Nebyl jsem tentokrát ten malý syn, co přijede domu, a mamka pro něj vše připraví, ale naopak jsem ty společné dny připravoval já. Díky tomu jsme se mohli dotknout i témat, o kterých jsme se doma jinak nebavili, takže díky Bohu za to.
Nakonec chci poděkovat všem, co na nás myslíte. Vím, že tak jako v kuchyni je za vším docela dost práce, tak i za naším povoláním stojíte vy v nezištné modlitbě. Opravdu díky z celého srdce. Pavel, OMI